Sherlock Holmes a Krvavá zrada

Zajímavé propojení Sherlocka Holmese s dějem kolem Drákuly. Příběh je čtivý, promyšlený, ale za mě dost zamotaný. I v postavách jsem se chvílemi ztrácela. I tak jsem si u knížky skvěle odpočinula.

Příběh mě dosti bavil, jak je totiž něco, kde se mihne psychiatrie, Sherlock Holmes, exhumace, nalezené dopisy ... podle mě to nemůže být špatné. Drákula jako takový mě nikdy moc nebral, v tomto podání to bylo fajn. Myslím, že ani není nutno znát předlohu, jelikož zde je vše dokola z původního stále něco vysvětlováno. A jelikož se jedná o fikci o fikci, není nutné extra prožívat a bazírovat na detailech. Přitažené za vlasy je to fest, ale pokud lze brát jako odpočinkovou četbu ( což ano ), není moc co vytýkat. Možná jen všeho bylo příliš, jelikož ke konci knihy už jsem si vůbec nepamatovala, čím to začalo. Takže za měsíc bych knihu mohla začít číst znova.... :-D Knihy tohoto zaměření evokují návrat do dětství, kdy jsem měla tetu, které zbožňovala cokoliv děsivého, a vydržela vyprávět hodiny barvitě vykreslené příběhy, a děsit nás s bratránky k zbláznění. A kamarádku, která stále vyvolávala duchy a koukala jen na horory ( ty dva, co se daly půjčit na VHS ). Úplně vidím, jak bychom si knihu - s jednou nebo druhou - náležitě užily. Teta by šeptala pasáže z hrobky a léčebny, kamarádka by ji četla nejlépe o půlnoci při úplňku na hřbitově či na chatě u splavu při svíčkách s lahví rodičům ukradeného čůča. Těžká nostalgie. :´-( Za to knize děkuji.