Docela zdařilý případ Sherlocka Holmese, přestože napsal někdo jiný než A.C. Doyle. Styl psaní mi vyhovoval, pokud máte rádi klasické detektivky, tak směle do toho :) Jen pokud jste skalním příznivcem a obdivovatelem Stokerova Drákuly, tak se připravte na to, že autor vám tento příběh a vaše oblíbené postavy rozmetá na kousky a nenechá kámen na kameni. Z počátku jsem s tím trochu bojovala, protože Van Helsinga a jeho přátele považuji za klaďase bez bázně a hany :) Ale dokážu si představit, že pokud by se Sherlock pustil do vyšetřování tohoto případu, probíhalo by to přesně takto.

Sherlock Holmes a Krvavá zrada je jednoznačně jedna z nejlepších a nejčtivějších knih, které jsem letos četla. Obdivuji autora za to, jakou práci si dal s psaním této knihy. Předpokládám, že se musel velmi dobře seznámit s jednotlivými postavami, s tím, jak se chovají, jak smýšlejí, jak mluví, nastudovat si odborné materiály, vymyslet spletitý příběh, a při psaní se pak celou dobu snažit napodobit způsob, jakým Watson píše o Holmesových dobrodružstvích (byť se místy objevují slova, někdy i celé pasáže, které bych ve vyprávění doktora Watsona neočekávala - např. slovo chňapnout, pasáže jako házení cigaret do čaje, chrápající paní ve vlaku, vydírání kvůli fotografiím -, ale to jsou jen drobnosti, které knize neubírají na kvalitě). Velice mě bavil střet racionálního Sherlocka Holmese a nadpřirozenem protkaného příběhu o hraběti Drákulovi. Stokerův román o transylvánském šlechtici už pro mě nikdy nebude stejný. Knihu mohu jedině doporučit. (TIP: Pro snazší orientaci v textu doporučuji přečíst si nejprve Drákulu od Stokera, až poté tuto knihu.)