Sbohem, můj krásný plameni

Titul mé patrně poslední přečtené knihy roku 2022 asi nemohl padnout do lepších rukou... Poměrně útlá knížka je koncipována jako fiktivní vzpomínky skutečné české pěvkyně Josefíny Duškové, Mozartovy známé, přičemž do textu na několika místech vstupuje se svými poznámkami tajemný cizinec, kterému je deník doručen. Místy to trochu připomíná Schaffer/Formanova Amadea (autor snad působil jako poradce při tvorbě slavného filmu), nicméně děj jako takový se skutečně točí kolem Amadea, nikoliv Salieriho. Autor prudce čtivým způsobem rekapituluje Mozartův život, poukazuje kupříkladu na nutnost umělců lízat panovnická sídla boha Annuse; přesto mohl trochu více zabrousit i do díla geniálního skladatele. Nicméně nedokážu posoudit, kolik z daného textu se zakládá na pravdě (resp. zdrojích) a kolik je autorská licence (např. Mozartův pohřeb je líčen jako katastrofa s nulovou účastí, přesto letmý pohled na Wikipedii ukazuje, že za Mozartovou rakví opravdu nešel jenom pes, byť o velký pohřeb se také nejednalo). Přesto se jedná o čtivý, částečně jistě fabulovaný, životopis (závěrečná poznámka pak přidává i trochu tajemna), který může posloužit jako vstupní brána ke komplexnějším dílům na téma Mozarta. Hvězdu srážím za přílišnou útlost a menší podíl popisů jeho díla.

Vynikající čtení.