Robur Dobyvatel

Kniha o vizionáři a vynálezci, který předběhl svou dobu (na což se na konci knihy vhodně naráží), dvou tvrdohlavých zastánců řiditelnosti balonu a vystrašeném černochovi, který v téhle knize trpí asi nejvíc ze všech ostatních postav. Začátek i konec knihy jsou velice krásné, nejdřív nádech záhadna, nakonec napínavý děj. Albatros je úžasný a obdivuhodný stroj, a když jsem knihu četl, mnohokrát se mi vybavily scény z mého oblíbeného filmu Laputa: Zámek v oblacích. Nevýhody této knihy jsou však dlouhá a nudná prostřední část týkající se obšírného opakovaného popisu pocitů postav a hlavně krajiny. Kdyby to někdo z knihy vyňal, zbylo by mu jen pár desítek stránek záživného děje. Postavy jsou nesympatické. Když se Strýc Prudent a Phil Evans snaží Roburovu vzducholoď zničit, nevím, komu mám fandit. Naproti tomu má kniha potenciál ve své myšlence a krutopřísným mechanickým vymoženostem, ze kterých jsem se inspiroval do jedné z mých her. A nakonec; předtím, než si tuto knížku přečtete, měli byste si přečíst Ocelové město, neboť je ve knize vzpomínané.

Další z Verneových cest kolem světa. Konečně po spoustě dobrodružných knih zase jedno opravdové sci-fi. Jedná se vlastně o soupeření mezi pokrokem a zabedněností, které nakonec samozřejmě dobře dopadne. Čtenáři se opět trochu vzdělají v zeměpisu a fyzice. A nebýt toho šíleného zmatku v jednotkách a jejich přepočtech, bylo by to ještě lepší. Ale to zřejmě není vina autora, nýbrž překladatele nebo vydavatele.