Kdo má rád Cimrmany, bude se mu kniha líbit. I mě nejvíce chytl za srdce dopis Zdeňka Svěráka Ladislavu Smoljakovi v úvodu knihy.

Drahokam v knihovně ! A těch fotografií ! Největší Čech se nám opět přiblížil. Češi již mají plno míst, kde JdC působil, třeba ona rozhledna, ze které není nic vidět (Březová nad Svitavou), či druhá pro ty, kteří trpí závratí (Semily-Nouzov). Bravo ! Vzpomínám na veřejnou nahrávku Dobytí severního pólu. Všichni v Divadle hudby seděli, pouze můj syn a já jsme měli "jediní" lístky k stání (skoro jsem je vynutil na paní pokladní násilím). A tak jsme byli "na ráně" a v semináři "O pojištění" si nás pan Svěrák vybral jako účinkující ! Já byl samozřejmě nesympatický pojištěnec, syn - sympatický. Ten zážitek ! Stáli jsme vedle idolů, tehdy náčelník - pan Penc, krajan Beran - pan Vondruška a pánové S+S. A druhý den v práci u oběda v závodní jídelně ČKD ? Nevěřící pohledy několika lidí, kteří v tom divadle byli (Hele vole, to je ten muskej, co hraje u Cimrmanů). Ha-ha-ha. Měl jsem kliku, že v divadle ve Strašnicích jsem poznal jak to s prodejem lístků chodí a brzy nabízel paní Vokrojové vkládání fotografií do programů. To znamenalo, že jsem nemusel stát velkou frontu a mohl si vybrat z těch "lepších". A má nejoblíbenější hra ? Cimrman v říši hudby. Árie "Zlaté české ručičky" ing.Vaňka - tenor pan Čepelka. (Já jsem Vaněk z firmy Kolben&Daněk). I plukovník Colonel - pan Svěrák vzrušoval dámy v hledišti, když zpíval svou operní árii a vrtěl přitom zadkem. Krásné chvíle.....