Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy

[audiokniha] Historicky geografický úvod kulturních obrazů je obohacující a zasype vás pestrými znalostmi a souvislostmi. Stejně tak autorské čtení zdá se být zprvu velkým plusem. Autor akcentuje hlasem, čte ve slovenčině, ale také až přehrává třeba vulgaritky z vlastního výběru literárních či muzikálních textů. Osvěží 'špeky' vyčtenými z literatury, kupříkladu, kterak i 'ožralí žáci na sebe pokřikují latinsky'. Zazpívá verš luterské reformační hymny a jiné zpěvy, které vám díky jeho zvučnému a školenému hlasu jistě vyloudí úsměv na tváři. To vše bude v psaném textu méně výrazné. Největší předností je předkládání historie všech středoevropských konfesní bez většího posuzování. Avšak stejně jako uživatele witiko mě brzy po začátku Putnův "vyhraněný, výběrový a subjektivní" přístup k zařazení literárních děl i jejich autorů (zejména v první třetině) nesmírně iritoval. Stejně jako místy zbytečně přemnožená záliba ve vulgaritách a sexu. Od Babičky Boženy Němcové po hrabata Esterházyů. Kdo trochu zná Putnovu historii v katolické církvi a další jeho manýry a eskapády, nebude nikdy překvapen jeho ponorem do hlubin zbožnosti a zároveň neustálým poměřováním s katolickou zbožností a historií. To mě nepřekvapilo. (Ostatně posledním jeho počinem je vstup do Českobratrské církve evangelické v roce 2017 - kteroužto optikou můžete číst knihu ještě z jiného úhlu pohledu) Naopak. Druhá polovina textu byla střídmější, autor se z mého pohledu trochu zklidnil a témata mě přestala iritovat. Myslím, že se budu k textu ráda vracet. 3/4

Autor jako vždy nezklamal. Kniha podává velmi pěkný přehled vzájemných vazeb ve vývoji sebepochopení různých skupin lidí jako národů. Obzvláště zajímavý byl popis vývoje v Uhrách, v Sedminhradksu a v oblasti dnešního Chorvatska. Ke knize nemám žádné výhrady a určite ji mohu doporučit.