Nikdy

Nejnovější dramatický špionážně-politický thriller z pera mistra vypravěče přináší poutavý, akční i hluboce lidský příběh ze současnosti, ve kterém se mírově smýšlející představitelé tajných služeb a špičky světových velmocí snaží zabránit katastrofě. Na začátku čelí drobným lokálním konfliktům – v saharské poušti či na Korejském poloostrově –, ty však kvůli eskalaci odvet ve stylu „oko za oko, zub za zub“ mohou velice rychle přerůst ve světovou válku, jako se to stalo už v minulosti. A Ken Follett varuje: snažme se, aby k tomu nedošlo znovu. Nikdy. Protože se současným arzenálem zbraní by nás už nejspíš nečekala žádná budoucnost... „U tohoto mrazivého politického thrilleru, co by se mohlo stát, kdyby nějaké nicotné půtky přerostly v agresivní válku velmocí, mne několikrát zastihlo svítání. Dnes už to není puška proti pušce, dnes už je to o jaderných, atomových, chemických a biologických zbraních. Pumách, minách, dronech, střelách a hlavicích, odpalovaných ze země, letadel, ponorek i lodí. Depresivní četba, člověk jen doufá, že se takové apokalypsy NIKDY nedožije.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz „Nikdy je velkolepý thriller, který vás vtáhne do napínavého příběhu odehrávajícího se na třech kontinentech. Když se dějové linie ze Sahary, Číny a Spojených států začnou nevyhnutelně sbíhat, rozehrává se děsivě realistická vize světa na pokraji třetí světové války. Ken Follett mistrně kombinuje napětí, politické intriky a aktuální geopolitická témata v románu, který působí až znepokojivě pravděpodobně.“ – Goodreads.com Ken Follett: Nikdy | Překlad Libuše a Luboš Trávníčkovi | Čte Vasil Fridrich | Režie, zvuk, střih, mastering a hudba Vratislav Hubička | Natočeno ve studiu NAPA Records s.r.o. | Grafiku podle knižní obálky upravila Jana Lhotáková | Produkce Kateřina Višinská | Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr v červnu 2026. Nahrávka vznikla podle knihy: NIKDY, Ken Follett, Copyright © 2021 by Ken Follett, Překlad © Libuše a Luboš Trávníčkovi, 2021, Vydala Euromedia Group, a. s. v edici Kalibr, 2022. „Tamara vstoupila do CIA kvůli lidem, jako je Kiah. Celým srdcem věřila ve svobodu, demokracii a spravedlnost, ale tyto hodnoty čelily na celém světě útokům a Kiah představovala jednu z obětí. Tamara věděla, že za věci, kterých si cení, je nutné bojovat. Často myslela na slova jedné tradiční písně: „Kdybych zemřel a moje duše došla zatracení, mohl bych za to jen já sám.“ Každý nese zodpovědnost. Byl to gospel a Tamara byla židovka, ale toto poselství platilo pro každého. Tady v severní Africe bojovali američtí vojáci proti teroristům, jejichž hodnotami bylo násilí, fanatismus a strach. Ozbrojené gangy spojené s Islámským státem vraždily, unášely a znásilňovaly Afričany, jejichž náboženství nebo etnickou příslušnost fundamentalističtí vojenští vůdci neuznávali. Jejich násilí plus postupné šíření saharské pouště na jih doháněly lidi jako Kiah k tomu, aby riskovali život při překonávání Středozemního moře v nafukovacích člunech. Americká armáda ve spojení s francouzskou a s armádami místních států napadala a ničila teroristické tábory, kdekoli je objevila. Problémem bylo tyto tábory najít. Saharská poušť se svou rozlohou rovná Spojeným státům. A právě sem Tamara přišla. CIA spolupracovala s ostatními zeměmi, aby útočícím armádám obstarala zpravodajské informace. Taba přiřadili k práci na této úloze, ale ve skutečnosti byl agentem DGSE – Direction Générale de la Sécurité Extérieure –, což byla francouzská CIA. Abdul pracoval na tomtéž úkolu. Projekt měl zatím jen malý dopad. Džihádisti dál pustošili velkou část severní Afriky víceméně bez omezení. Tamara doufala, že Abdul tohle změní.“ – ukázka z knihy