Mimika

(možný malý spoiler) Docela dobře chápu, proč jsou hodnocení u této knihy tak rozporuplná, protože je jasné, že určitě nesedne každému. Ale já mám autorovy knihy ráda, proto jsem možná tak trochu nekritická? Konkrétně zde se mu ale podařilo mne zmást natolik, že jsem místy nevěděla, která bije ;-). Do příběhu totiž zabudoval časové skoky, které by měly sloužit k lepší orientaci, ale já jsem v nich nejdříve byla docela ztracená. Až po určité době se začnou všechny dílky skládačky spojovat, aby čtenář pochopil, o co jde. Hlavní postavou je Hanna Herbstová. Ta pod vlivem léků ztrácí paměť a v nahraném videu, na které si ovšem vůbec nevzpomíná, přiznává, že vyvraždila svoji rodinu. Hned je tedy zřejmé, že nic nebude tak, jak to vypadá na první pohled... A samozřejmě půjde také o mimickou rezonanci, Hanninu specializaci. Další podrobnosti již prozrazovat nebudu, jen na závěr přiznám, že rozuzlení mne nejen dokonale překvapilo, ale zároveň šokovalo. To je ovšem pro autora typické a mne to na jeho knihách svým způsobem fascinuje a neskutečně baví, i když si nejsem ani zdaleka jistá, zda to, co vymyslel, je úplně normální?

Tady toho ani moc nenapíšu :). Bude muset stačit, že se mi kniha hodně dobře a rychle četla a já jsem samým napětím málem ani nedýchal, dokud jsem neměl hotovo :). Kromě toho mi ten nápad s mimikou připadnul dost originální, takže ve finále dávám pět stars a určitě si zase brzo přečtu něco dalšího od pana Fitzeka :).