Krajina nočních jezdců

Ani čtvrtý díl nezklamal, škoda, že je zároveň poslední. Zatím se tedy se statečným panem Hynkem z Boru loučím a budu čekat, jestli pan Niedl nenapíše další díl. Kdo má chuť si přečíst dobře napsané dobrodružné, romantické příběhy, které se odehrávají v době husitské, tak doporučuji.

Staří známí. Hynek Tas z Boru, Jan Žižka, Oldřich II., Kadrnožka... ale taky Vlkov nebo Solná stezka. Bezva, to mám ráda. Nezanedbatelný prostor tentokrát František Niedl věnuje opakování/připomínání důvěrně známých faktů z předchozích dílů, což může být fajn pro ty, kdo začnou číst sérii od konce, ale dost nezáživné pro ty ostatní. Příběh je tak přeplněný nostalgií, což poněkud ubralo na mém zaujetí. A to jsem si dala slušnou pauzu od předchozího dílu. V poslední knize napínavého příběhu Hynka Tase z Boru se opět prolíná historie s autorskou fantazií vytvářející směsici odvahy, lásky, utrpení a pomsty. Místy možná až příliš kruté, ale vždy vysoce ospravedlnitelné... Historie tady však přece jen trochu víc ustupuje do pozadí před životním příběhem stárnoucího Tase z Boru. I tentokrát jej stíhají rány osudu. Přitom je to člověk odvážný a plný mravních zásad, tedy ten, který by si je zasloužil nejméně. Ale on je asi taky jediný, kdo se s nimi dokáže se ctí poprat. Hynek Tas z Boru se stal mou oblíbenou postavou. A přese všechny předchozí výhrady jsem se k němu i k jeho vlkům a přátelům ráda ještě jednou vrátila.