Yankeeové ji ve válce neporazili. A nepodaří se jim to ani tentokrát! Ubránit domovskou Taru byl pro Scarlett odjakživa cíl veškerého snažení, jelikož rodná hrouda je pro Jižana posvátná. Nic na tom nezmění ani nouze za poválečné rekonstrukce Jihu (1865–1877) během prezidentování generála Granta, ani salonní názor, že podnikání se pro řádnou ženu nehodí. Yankeeská armáda tuhle svéhlavičku neporazila – a nějaké tlachy tuplem ne. Neohrožená hrdinka nadále vyznává právo žít si po svém všemu navzdory, tudíž přebírá sestře nápadníka Franka a jemu krátce nato také otěže rodinného podnikání. Pila a velkoobchod dřívím pod jejím vedením vzkvétají asi i z toho důvodu, že není radno, aby se jí kdokoli protivil. Co na to nevyzpytatelný Rhett Butler, jenž se sice nikdy nezachová podle Scarlettiných přání, avšak je ochoten přiskočit na pomoc třeba ve chvíli, kdy se její rozčarovaní příbuzní tragicky zapletou s Ku-klux-klanem? Snad ty dvě ustavičně se míjející životní bludičky polidští, když se konečně vezmou a budou mít spolu dcerku. Anebo je i tento pokus odsouzen k tomu, aby ho odvál vítr jako plevu, neboť nezištnou lásku obyčejnou sebeláskou nenahradíš? Druhá polovina románové epopeje, která za nekompromisní zúčtování s romantickými klišé získala Pulitzerovu cenu 1937. V její hollywoodské adaptaci se na plátně střetávají Vivien Leighová a Clark Gable. „Nejlepší jižanský román. A dosud nedostižný, protože bez jeho znalosti Jihu neporozumíme.“ – The Washington Post. „Asi nepřekvapí, že takových párů je teď kolem nás k vidění víc a víc. Vždyť jak připomíná Rhett – strádání lidi buď zocelí, nebo zlomí.“ – The Guardian. „Mitchellová nás bezpochyby poctila jednou z nejpozoruhodnějších prvotin, jaká kdy v americké literatuře vznikla. A rozhodně i jednou z nejlepších.“ – The New York Times.