Ema a kouzelná kniha

Nové vydání má velmi krásný kabátek a ilustrace jsou nevšední a poutavé. Samotný příběh je milý a hezký, poučný a laskavý, jen závěr mi (jako dospělé čtenářce) nesedl, je to jen můj úhel pohledu, ale poslední splněné přání mi nepřišlo vhodné... až na tento detail ale všemi deseti doporučím, krásná kniha :-)

Poněkud zvláštní, melancholický příběh pro čtenářky +/- osmileté. Ema vyrůstá za zdmi sirotčince pro dívky, kde má vše svůj pevný řád a uniformní vzhled. V tom nedostatku barev a překvapení se může chovanec považovat za šťastlivce, když vidí víly a může s nimi komunikovat. Akorát působí jako bláznivý snílek, protože nikdo jiný poletující éterické postavičky nevnímá. Ema netrpělivě vyhlíží desáté narozeniny, tehdy oslavenkyně může na celý den opustit sirotčinec a zamířit do tajemného Města, zásobit se novými zážitky, třeba i něco koupit… Příběh je divně neukotvený, občas je na něco opakovaně kladen zbytečně velký důraz, jindy děj skáče rychloposuvem, autorka nadhodí motiv a nechá ho bezprizorně plácat, místy jsem ani z pozice dospěláka nechápala, co p. Braunová některými scénami sleduje. Ale pár věcí bylo z výchovného hlediska jasných, například poznat kamarádku podle přístupu a činů, nikoliv krásného vzhledu. Knížka vyniká atmosférou a vkusným výtvarným doprovodem, odpovídajícím té posmutnělé, znepokojivé náladě. Za sebe bych s přivřenýma očima dala čtyři hvězdy, ovšem cácorka při poslechu ani nedutala, jen chvílemi zajela pod peřinu „já to nechci slyšet“, aby v závěru jásala, smála se, kladla otázky a vůbec dávala průchod kapku zmateným emocím. Skřítě neochvějně trvá na pěti hvězdách, pro jednou jsem ochotná ustoupit. 85%