Důvěrnosti z kuchyně

Tak jako vjetšina ostatních čtenářů jsem byla zpočátku naprosto nadšená! Jenže nadšení nevydrželo. Mám pocit, že tohle dílo víc ocení profesionální kuchaři, kteří s nostalgií zavspomínají na staré časy. Mě vadila především zdlouhavost a opakující se situace a fráze. Po poslechu jsem měla pocit, že jsem v roli kuchtíka strávila deset let a ruce mám samou jizvu od rozpáleného husího sádla a nožů. Musím přiznat, že některé kapitoly byly zábavné. Moc se mi líbila cesta do Japonska. Je obdivuhodné, že se autor nerozpakuje psát o své minulosti bez příkras, dost mě překvapila ta spousta drog a šikany. A proto doufám, že se práce v kuchyních proslulých restaurací od dob které autor popisuje přece jen změnila. To prostředí bylo naprosto toxické.

Poslechnuto jako audiokniha, skvělý přednes Otakara Brouska, podobně jako u audioknihy Jmenuju se Ozzy, kterou jsem poslouchal nedávno. Život Bourdaina byl stejně divoký jako Ozzyho, Ozzy tu je pořád mezi náma, Bourdain spáchal v roce 2018 sebevraždu. V gastronomii jsem několik let pracoval a některé postřehy Bourdaina se hodí i na české prostředí, povolání kuchaře přitahuje okrajové živly, vaří psychopati, jejich pomocníci nejsou žádní absolventi kulinářských institutů, ale žoldácká banda motivovaná penězi , mě upřímně rozesmálo. Zmínku o haute cuisine byla rovněž skvělá, máslo, olej, šalotka aj. , chceš- li nadále používat margarín přestaň tuto knihu číst. Výborné jsou postřehy z Japonska, návštěva rybí restaurace a konzumace rybích specialit, včetně syrových mořských úhořů a grilované hlavy z mečouna byl taky zážitek. Doporučuji přečíst, poslechnout, pět hvězd, seznámení jak to v restauracích chodí, bez příkras, popsáno humornou až drsnou formou.