Chaloupka na vršku

(audiokniha) Kniha je sice určená pro menší děti, ale je tak krásně a poutavě napsaná, že si ji určitě užije i dospělý čtenář ;-). Já jsem před lety, když byli moji chlapci ještě hodně malí, nejdřív narazila na Večerníček, který jsem jim pouštěla stále dokola. A líbil se nám všem, tedy i mně ;-). Z toho důvodu jsem si chtěla poslechnout i audio, které je opravdu výborně načtené a kromě toho proložené písničkami k jednotlivým ročním obdobím a dalším zvykům a tradicím, které jsou neodmyslitelně spjaté s životem na vesnici. Musím přiznat, že hlavně koledy mě vzaly za srdíčko a přestože je teprve říjen, už mi tak trochu navodily vánoční atmosféru ;-). A moc se mi líbily příhody malých rošťáků Honzíka a Martínka, jejich sourozenců a také dospělých. Za to všechno si tedy tato milá kniha pět hvězdiček plným právem zaslouží a mě tak trochu mrzí, že dnešní děti takové nádherné dětství (které jsem částečně prožila dokonce ještě i já se svojí sestrou) v dnešní moderní době již nemají šanci si užít...

Na knihu Chaloupka na vršku jsem se moc těšila. Opětovné setkání se starými známými (předtím jsme četli už Chaloupku na vršku – nové příběhy) bylo znovu příjemné, plné vlídného humoru, dětské rozpustilosti, lidské dobroty a idylických sousedských vztahů. Takhle nějak si představuju, že se opravdu žilo na malých vesničkách před sto lety. Rodiče se nebáli nechat děti bez dozoru, děti si hrály v lesích, vymýšlely nejrůznější lumpárny, pomáhaly rodičům s lehčími úkoly (nosily oběd na pole, pásly kozy, pohlídaly mladší děti, atd.), lidé se orientovali podle polohy slunce a podle vyzvánění zvoničky, lidé měli blíž k přírodě i k sobě navzájem. Také si spolu víc povídali, dodržovali nejrůznější tradice a zvyky, např. masopust s maškarami následovaný dobou půstu a vyhánění Morany. Příběhy se odehrávají v průběhu celého roku. Je zde plno pranostik, lidových říkanek a písniček (bohužel bez notových zápisů). Seznámení s rokem na vesnici s přihlédnutím k tradiční lidové kultuře je příjemnou nadstavbou. Hodně se mi líbí, že malou Barborku nosí maminka v šátku na zádech. Škoda, že jsem knihu neznala v době, když jsem naší Barborku také nosila v šátku a někteří kritizovali, že ji nevozím v kočárku:-) Dceru příběhy baví, už pozná hodně postaviček. Díky knize jsme si zazpívali už mnohokrát koledu My tři králové a dneska, když jsme zdobili větvičky perníčky, prohlásila: „Chaloupka na vršku,“ když navlíkala stužku do perníčkového domečku:-)