Atentát na Reinharda Heydricha

Graficky výpravná kniha ve velkém formátu zahrnuje široké spektrum informací o protektorátu, přípravě atentátu, jeho provedení i akcích po něm. Není to kniha věnující se podrobnostem, k tomu jsou jiné publikace, ale prvotní přehled o největší odbojové akci dává.

Viděla jsem film Anthropoid, tak jsem hned utíkala do knihovny pro tuhle knížku. Typický Ivanov, snaha po objektivitě a pravdivosti, a přitom čtivá a napínavá. Trochu mouchy, které souvisejí s tím, že jde o dílo ze sedmdesátých let, na druhou stranu autor obdivuhodně odolal tehdejší propagandě a celý příběh je s ohledem na dobu vzniku poměrně objektivní. Z knihy mi opět vyplynulo, stejně tak jako z dříve přečtené "Dva proti říši" od Jiřího Šulce, neskutečné nasazení mnoha prostých českých lidí, kteří bez ohledu na možné následky pro sebe a pro svoje bližní pomáhali parašutistům. Někdy i za hranicí nutné konspirace, však to také bohužel vesměs krutě odpykali, včetně dětí… A uvědomila jsem si, že ač je film v mnohém dobrý a hodně působivý, i v detailech se celkem držel historických událostí (např. bojové scény v kostele sv. Cyrila a Metoděje), v něčem je mění. OK, ve filmu to občas jinak nejde, ale co je podle mě trestuhodné, že poněkud zpochybnil tohle hrdinství českých lidiček. Rodina, která parašutisty kryla a pomáhala jim, je ve filmu vlastně jen jedna (dobrá, desítky rodin by se asi pletly), ale co je nejhorší – že z hajného, který nezištně pomáhal parašutistům hned po seskoku u Nehvizd, udělal scénárista zrádce a udavače. Na celém příběhu okolo atentátu je zřejmé, a z obou knih to vyplývá, že z lidí, kteří parašutistům pomáhali – a že jich byly zástupy, nezradil nikdo. Omlouvám se, že jde i o komentář k filmu, ale tuhle knihu jsem četla a vnímala právě pod dojmem z filmu. A statečná pomoc tolika českých rodin je pro mě asi nejsilnějším poselstvím obou knih.