Alma a Svět obrazu

Alma je mou knihou letošního roku! Vůbec, ale vůbec jsem netušila, co mě čeká; o to větší bylo mé bezvýhradné nadšení, úžas a souhlas. Doporučuju všemi deseti, a to zdaleka nejen mládeži. Pro mě má tahle kniha všech pět pohromadě: 1) česká autorka 2) skvělý příběh – nápad i provedení 3) rok 1922 v české historii – úchvatný popis a zajímavé informace 4) dobrodrůžo, kamarádství – místy jsem zapomínala dýchat 5) rodina – koblihová vůně Ze své dvouhodinové cesty vlakem si nepamatuju jedinou stanici s výjimkou té cílové: když ji zahlásili, doslova fyzicky mě bolelo, že musím četbu přerušit, vystoupit a společensky, coby návštěva, konverzovat. Hugo a Hynek, Marie, Vlastina, Velká Káča, Pepča Placka, Sušenej Sucharda, Toyen, ale třeba taky Hovňous, prostě neuvěřitelně živě podaný příběh slepého sirotka. Dokonalé dílko!!!

Velmi jsem si příběh užila. Současný svět, svět obrazu a zejména ten před sto lety. Včetně továrnické i "uhlobaronské" třídy, Velké Káči, Vlastiny, Hynka Emmricha a Mirka Čermáka, Buffalo Berta čili klučičího převleku, dobrodružství na jatkách i v kanálech, "nelži si!" jako životní objev, k tomu Toyen a Sucharda jako bonus. Předpokládám, že z toho bude super komiks (už skoro je - ilustrátorka se vytáhla). Alma forever!