Členové klubu Staří-ale-ne-mrtví přivítali dva nováčky, aby zaplnili mezery, které zůstaly po Grietje a Eefje, a Hendrik stále častěji přemítá o životě i smrti. Chybí mu milovaná Eefje a uvědomuje si, jak je čas nemilosrdný. Hendrik se ale nevzdává! Se svými akčními přáteli obnoví po několikaměsíční pauze svůj anarchistický klub a podniknou řadu bláznivých výletů. Ve svém deníku Hendrik dojemně a s laskavým humorem líčí další rok v domově důchodců. Hendrik Groen je pseudonym nizozemského autora, jehož pravá identita je pouze předmětem spekulací v médiích. Je to skutečný osmdesátník? Je to nějaký známý nizozemský spisovatel? Nebo snad stand-up komik? Jisté je jen to, že jeho humoristický román zachycující s ostrou, a přesto laskavou a úsměvnou ironií každodenní život jednoho amsterodamského domova důchodců si získal srdce čtenářů po celém světě. Deník začal autor publikovat na literárních webových stránkách Torpedo Magazine, kde byl objeven nakladatelstvím Meulenhoff. O svém románu Hendrik Groen říká: „Ne každá věta je lež, ale ne každé slovo je pravda.“ Jaromír Meduna (1953) je český filmový, divadelní a dabingový herec. Strávil tři sezony v ostravském Divadle Petra Bezruče a po dvouleté zastávce v Příbrami následovalo období v Divadle F. X. Šaldy v Liberci: Od roku 1986 působil v Městských divadlech pražských. Od roku 2008 je členem hereckého souboru Divadle na Vinohradech. Ve filmu se objevil ve filmu Den pro mou lásku a ve snímku Člověk proti zkáze. Dosavadní největší příležitost na plátně dostal ve filmu Bizon z roku 1989. V televizi se objevil ve filmech Posel dobrých zpráv nebo Proč pláčeš břízo bílá.