I kdyby Georges Simenon nevystoupil na literární Parnas se svým komisařem Maigretem, vstoupil by patrně do dějin frankofonní literatury jako jeden z nejplodnějších spisovatelů 20. století. Jeho literární odkaz čítá na 400 románů a 1000 kratších povídek. Jak to Simenon dokázal? „Jsem především člověk, který stále pracuje a který by byl zoufalý, kdyby to nemohl dělat až do konce svých dnů,“ prohlásil Simenon v rozhovoru pro časopis Paris Match v roce 1967. K napsání detektivního románu nepotřeboval více jak deset dní a psaní pro něho bylo životní potřebou, kterou si dopřával až do vysokého věku. Simenonovy nejvlastnější literární ambice směřovaly k psychologickému románu, hezkou řádku – a nesporně literárně kvalitních – jich také napsal, do paměti většiny čtenářů se především zapsal jako muž, který stvořil komisaře Maigreta. Mezi jeho upřímné obdivovatele a přátele však patřily i takové umělecké celebrity jako André Gide, Arthur Miller a Federico Fellini.