Nemusíte všemu věřit… Originální příběhy postavené na poetické grotesce, nonsensu a nezvyklých kontrastech starého a nového neotřelým způsobem zpracovávají klasické náměty. V neočekávaných kombinacích se objevují zvířata i pohádkové bytosti, vymyšlené a skutečné postavičky, jejichž chování dovádí do důsledku známé motivy a mnohdy připomíná bláznivé skeče. Jejich světu vládne montypythonovská fantazie, díky níž je možné všechno. „Terry Jones vystřihuje větné piruety a zavinuje pointy, je radost ho číst. Nejen pro děti, ale i pro dospělé. Objeví se tu i poučení a výchovný aspekt. Jones trestá zlo a odměňuje dobro, ale za všech okolností si hlavně hraje.“ – Mladá fronta „Jones si občas vypůjčí nějaký motiv z klasických pohádek, jinde se inspiruje čínským folklórem nebo moderní fascinací dinosaury, ale vždy vypráví s vtipem a jistou dávkou potměšilosti. Jeho příběhy pracují s absurditou, ulítlými a podivnými nápady i čirou zlomyslností.“ – aktuálně.cz „V pohádkovém světě Terryho Jonese dochází k propojení reálií, které děti znají z každodenního života, s reáliemi pohádkovými. Knihu tak zabydlují čarodějové, králové, princezny a nadpřirozené bytosti jako mořské panny nebo mluvící zvířata, ale často jsou hlavními postavami příběhů také chlapci a děvčata. Skupinu samu pro sebe představují výtvory Jonesovy fantazie, stojící na pomezí mezi naším světem a nadpřirozenem, jako je nerudný stařík Všudyočko s tělem posetým očima nebo Rušič nočního klidu, který v noci vniká do domů spících rodin a… ruší noční klid.“ „Většina Pohádek k neuvěření má potenciál dětského čtenáře nebo posluchače dostatečně zaujmout a přesvědčivě, ač ne zrovna nápaditě, ho varovat před nenasytností, lakotou nebo marnivostí.“ – iLiteratura.cz Terry Jones (* 1942) V roce 1969 se stal členem legendární skupiny Monty Pythonův létající cirkus, která v letech 1969–1974 natáčela půlhodinové skeče pro BBC. Na nich se podílel nejenom jako herec a scenárista, ale i jako autor hudby a režisér. Režíroval celovečerní filmy Monty Python a Svatý grál (1975), Monty Python: Život Briana (1979) a Monty Pythonův smysl života (1983), v nichž také hrál. Když se skupina v roce 1983 odmlčela, věnoval se především tvorbě pro děti – napsal scénář k filmu Labyrint (1986) a podle vlastní knihy natočil snímek Erik Viking (1989). Dále režíroval komedii Osobní služby (1987) a napsal scénář k satiře Sžíravá vášeň (1988). V roce 1996 se spojil se třemi bývalými členy skupiny při natáčení poetického přepisu vyprávění Žabákova dobrodružství. Pravidelně přispíval do deníku The Guardian a v titulu Barbaři: Neotřelý pohled na dějiny Římské říše (Mladá fronta, 2008) nabízí nevšední pohled na historii, kterou vystudoval. Je rovněž autorem dvou knih pro děti – Pohádky k neuvěření (Knižní klub, 2014) a Bajky z divokých vajec (Knižní klub, 2016). Jan Vlasák (*1943) Vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Cesty domů, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou), ale rovněž filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Báthory), příležitostně spolupracuje se zahraničními produkcemi (snímky Duna, Hostel), po mnoho let exceluje v rozhlase a v dabingu. Dále účinkuje v audioknihách pro děti vydavatelství OneHotBook: Knihy džunglí (2017) a Nekonečný příběh (2017).