Politologie? To je vtip? Obecně jsem proti pálení knih, ale s touto snad ani nic jiného udělat nelze...

Čekal jsem ledacos, ale takhle marnou záležitost asi ne. Celá tato kniha je jen svazek zbytečných rozhovorů o ničem s mnohdy nevýraznými, nezajímavými a často "prázdnými" osobnostmi českého… Čeho vlastně? Prostředí sociálních sítí a společnosti? Skladba dotazovaných lidí, se kterými tyto „rozhovory“ byly vedeny, je zhruba z devadesáti procent jednotvárného typu, obdobně společensky a politicky smýšlejících. Zhruba pět procent jsou názoroví oponenti a zbytek bych nazval lidi, bez názoru, hodnot a postoje, pro které je nejdůležitější dobře vypadat a umět nastavit – kupříkladu slečna Drahomíra Jůzová – v tu dobu rozhovoru devatenáctiletá profesionální pornoherečka. Ale jsou tu další "důležité postavy" české historie – jako kupříkladu zakladatelé facebookových stránek „STAY ZMRD“, sluníčkářský gay-pornoherec Jakub Janda plkající zcestné řeči zaštiťující své argumenty o humanitě a morálce (přední tvář a zastupitel ředitele "think-tank" neziskovky "Evropské hodnoty", která je financována,mimo jiné, "Open Society Foundations" George Sorose), "novinář" Michal Zlatkovský z týdeníku Respekt (k tomu se netřeba vyjadřovat)... Nebo je tu i Jaroslav Cerman – velice kontroverzní postavička z kampaně HATE FREE Culture. Mimochodem, tento "dejme tomu publicista" pracoval během prezidentské kampaně pro Horáčka, se kterým je v této knize také dejme tomu rozhovor. Další postavičkami jsou třeba Matěj Hollan (Hnutí "Žít Brno"), Vladimír 518 (...?), či nynější "hvězda" ODS, ostuda a starosta Řeporyjí, velikán, džentlmen a inteligent - Pavel Novotný. Samozřejmě rozhovorů s panem Ferim je zde více a netřeba všechny vypisovat, chtěl jsem jen zmínit ty "nej". Na druhou stranu se divím, že k rozhovoru svolili kupříkladu Martin Konvička, či tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, ze kterých si autor neustále jen utahuje a baví se na jejich účty. Když se zaměříme ale na knihu a jeho autora - ony rozhovory byly vedeny neprofesionálně a na úrovni středoškolského studentského časopisu. Člověk nemusí mít ani základy žurnalistiky, či lekce tvůrčího psaní, aby bylo zjevné, že dotazovaní ve většině případů jen vyplňovali předem připravené dotazy, takže než o rozhovory se jedná o jakési doplňování otázek, které mohl někdo poslat e-mailem a k žádnému rozhovoru fyzicky, či alespoň v reálném čase dojít nemuselo. V knize, krom rozhovorů najdete i glosy a vtipy, frky, co nejsou vtipné, sem tam i humor, který z valné většiny postrádá byť špetku inteligence. Hlášky "puberťáka", který na jednu stranu chce být cool bavič mladých, šašek a zároveň chce, aby ho lidé brali s jeho vystupováním vážně na prknech národní politiky (nehledě, za kterou stranu kope). Na to, abyste napsal knihu, pane Feri, bude potřeba daleko více, než jen pár předpřipravených otázek, "zajímavých osobností" ze sociálních sítí a pár hlášek z Twitteru, kam už raději ani moc nechodíte.