V mládí jsem hltal příběhy Old Shatterhanda z Divokého západu. Byl to pro mě velice kladný hrdina vždy bojující za dobro a spravedlnost a já jsem mu vždy fandil. No a hlavní hrdinka Bo knihy Vila na Sadové je pro mě takový novodobý Old Shatterhand v sukních z divokého severovýchodu České republiky. Taky bojuje sama. Místo padajících skal a kamenů využívá požáru v chemičce. Místo boje v peřejích bojuje v jímce. Místo Winchestrovky používá svůj Falkon. Místo na koni jezdí v Hummeru svého přítele a kolegy Řídi, který je pro ni takový Vinnetou, i když dočasně indisponovaný. Včera před dočtením knihy jsem se vydal do míst, kde se odehrává část děje. Šel jsem ulicí Keltičkovou, Na Bunčáku a Přívozem. Sadovou ulicí občas také procházím, tak tu jsem včera vynechal. Na Slezské Ostravě je už to úplně jinak, než píše autor v knize. Je tam postavena spousta nových domů a naopak spousta staveb šla k zemi. Autor napsal pohádku pro dospělé z reálných kulis Ostravy s velice nereálnou zápletkou. Ale tak to v pohádkách chodí, je tam obvykle nějaké nadpřirozeno. A Bo vyřeší spoustu nepravděpodobných situací a všechny nástrahy zvládá. Jak se mi líbily Mayovky, tak se mi líbila i tahle Sklářovka. Druhá linka příběhu odehrávající se za okupace je vynikající sondou do historie a ostravských reálií té doby. I když byla válka, tak se budovalo. Teď válka není a .......... Takže za mě 5 hvězd. :-) A teď po napsání komentáře si přečtu komentáře ostatních čtenářů, jak tento příběh viděli oni.

Knize se rozhodne nedá upřít ctivost a napinsvost. Po pomalejším začátku jsem se nemohla od knihy odtrhnout a vědět, jak vše dopadlo. Take střídání dvou dejovych linek a jejich závěrečné propojení je skvělé. Souhlasím však s autorovou učitelkou češtiny, ze tě fantazie je az příliš moc a dej je v něčem až přehnaný a nereálný. Ve skutečnosti by Bo musela být superhrdina, aby to vše přežila. Za toto tedy strhavam jednu hvezdicku.