Nebylo to vůbec špatné. Napínavý realistický psychologický příběh se zajímavě vystavěnou zápletkou, nejdřív docela zamotaný, plný překvapení. Všechny hlavní postavy jsou dost komplikované, žádná z nich to nemá jednoduché, nejblíž mi byla Caroline. K přečtení ho za sebe mohu doporučit, ale čekejte rodinné drama, ne nějaký thriller plný akcí a vražd. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Caroline: Stále jdu. Jsem sama. Ještě nevím, co se bude dít dál. Nevím nic o těch desítkách zpráv, které odešlu a na které mi nepřijde žádná odpověď. O snech, které mě budou budit ze spaní. O pocitech beznaděje a viny, jež mě budou trápit tak, až budu mít pocit, že to není možné přežít. Ale vím, že některé věci se do vás vpálí a zjizví vaše nitro. Nejde to zahojit, není před tím úniku. Zbude jen jediné. Pohřbít ty vzpomínky tak hluboko, až už k nim téměř není možné najít cestu. Najít nějaký způsob, jak začít znovu. Je to tak nechutné, ale zjišťuju, že to půjde.

Asi mám nějaké špatné "čtecí" období, ale kniha mi asi od poloviny přišla již zdlouhavá.. Stále totéž, chtěla jsem čtení vzdát. Nakonec jsem vydržela, protože jsem se chtěla dozvědět, kdo za vším je a hlavně proč tak jedná... A konec opravdu překvapil, to jistě nikdo nečekal... Je to příběh o vině, nešťastném manželství, o zjištění, co je v životě skutečně důležité...