Tady jde o překvapení - čekala jsem něco jiného.... Pro mne to není thriller - ale znepokojivá vize možné budoucnosti ... Jeden muž, jedna žena a tři dcery žijící v izolaci - chráněné před vpádem mužů... Voda je tu symbolický očistný prostředek ... "Důvodem proč byl svět tak strašlivý, bylo naprosté zanedbání příprav na zvládání osobních energií často nazývaných CITY..." Dívky, které podstupují očistnou terapii, aby byly chráněny jsou pojednou vystaveny přítomnosti dvou mužů a jednoho chlapce ... Jaká tu bude rozehrána partie ? Je možné zabránit u člověka vzniku citů ? "Není to tak vlastně vždycky, že žena má nutkavou potřebu protáhnout každé slovo a každý cit bubnem ždímačky, dokud z něj nevylisuje poslední zbytky významu ? " Ano - tento příběh jakoby nebyl z tohoto světa, protože co by pak bylo s lidstvem ?

Vzdáleně mi připomínala Do tmy od Anny Bolavé. Stejně depresivní, ale mnohem bezútěšnější. Sester je vám líto, ale na sympatie to nestačí. Feministický manifest? Popis toho, kam vede vymývání mozků? Odsouzení fanatismu? Nebo naopak jeho oslava? Asi od všeho trochu, jenže po mně to steklo bez hlubšího zásahu. Nebo tomu jenom nerozumím. Ale je pravda, že to člověka nutí číst pořád dál.