Po vynikajících povídkách z knihy Co nám oheň vzal jsem se těšila na něco podobně jedinečného a jihoamericky rozpalujícího. Originální to bylo, ale bohužel mě těžce míjelo. Svádím to na svou nesoustředěnost, kouskované čtení této útlé knížky a autorku nezatracuji.

Zážitek jiného druhu než povídková kniha Co nám oheň vzal - ne tak intenzivní v celku, ale spíše v bohatství emocí, které se v průběhu čtení vystřídaly. Stejně jako identita hlavní entity a její svět předpokládá mít povědomí o mytologii řecké a indické, z nichž autorka vychází (čerpá z nich nejen jména a názvy, ale i některé fikční zákonitosti), tak je nutné držet pozornost při odhalování tajemství Hvězdy, eventuální Legendy, i Heleny, jež několikrát změní podstatu. A čtenář se může rozhodnout, zdali čte příběh o samotě, smutku, prokletí pozorovatele uplývajícího času, zničující podstatě lásky, nezúčastněnosti bohů - nebo něčem úplně jiném...