Příběh české taxikářky v New Yorku Velkoměsto, láska, zločin, umění i smrt. V románu Dej mi ty prachy Iva Pekárková skloubila hlubokou znalost New Yorku a jeho obyvatel s dramatickým vypravěčským uměním, básnickými popisy míst i situací a legračními scénkami. Audiokniha koncipovaná jako milostný dopis městu New York od řidičky žlutých taxíků (kterou Pekárková skutečně sedm let dělala) je napsaná s naprostou precizností a úctou ke geniu loci: každé ze dvou tisíc newyorských nároží je vylíčené tak, jaké skutečně bylo, když ho autorka viděla na vlastní oči. To platí i o všech newyorských čtvrtích, i těch, do kterých nikdy nebylo radno chodit, natož v nich pobývat. I když je to román, stalo se Dej mi ty prachy předmětem studia mnohých sociologů, spisovatelů a vědců, kteří se zajímají o New York a řidiče newyorských žlutých taxíků. Iva Pekárková (1963) je autorkou více než dvaceti knih a taxikářkou na obou stranách silnice. Procestovala většinu světa. V Americe sedm let jezdila s pravým newyorským žlutým taxíkem. Audiokniha Dej mi ty prachy je drsným milostným dopisem městu, které zmapovala do detailů přesně – od ulic a křižovatek až po lidské charaktery a osudy. Později v Anglii tři roky řídila nepravý londýnský taxík zvaný minicab. Nejraději píše o soužití či střetech různých kultur a zásadně píše o věcech, které důvěrně zná. Debutovala v 68 Publishers románem Péra a perutě (o autostopu v socialistickém Československu). Příběhy posbírané v polovině 80. let v uprchlickém táboře Traiskirchen využila v románu Kulatý svět. K jejím posledním knihám patří „černobílá zvířecí trilogie“ – romány Sloni v soumraku, Levhartice a Pečená zebra –, soubor povídek z celého světa s názvem Beton či blogoknihy Postřehy z Londonistánu a Multikulti pindy jedný český mindy. Irena Kristeková (1982) Herečka a zpěvačka Irena Kristeková přitahuje pozornost publika svým zastřeným hlasem a nezaměnitelným šarmem. Vystudovala hudebně-dramatické oddělení pražské konzervatoře (2002) a záhy nastoupila do angažmá do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde zůstala do roku 2009. Spolupracovala s řadou různých typů divadel Spitfire Company, Mime Prague, Tichá opera, Národní divadlo, Meet factory, Studio Hrdinů, Divadlo letí, Nod, Alta atd. Nyní ji můžeme vidět například v Divadle v Celetné, v divadle Bolka Polívky nebo ve spolupráci s fyzickým divadlem Teatr Novogo Fronta či slyšet v „cross-overové“ formaci kapely Iris ne-jde s Davem.