Všechna stokrát již použitá klišé (kriminalisté jako pachatelé zločinů; šéf vyšetřovatelů jako tupý a nechápavý kariérista soustavně a nelogicky bránící vyšetřování; jediný "spravedlivý" a rozumný vyšetřovatel na celém oddělení je zákonitě podceňovaný svým okolím a neoblíbený v kolektivu, atp., atp. ....) ,a to vše v řídkém příběhu nafouklém do 550 stran! Jediné oživení pro mne představovalo počítání případů, kdy překladatelka namísto desítek možných popisů situace, jaké jen čeština nabízí (zahlédli se, pohledy se jim setkaly, hleděli si do očí, uviděl ji a ona jeho, ....) opakovaně používala neuvěřitelnou formulaci: navázali oční kontakt. Všechny postavy pořád dokola "navazovaly oční kontakt", nebo se naopak vyhýbaly vzájemnému setkání - jiná situace téměř nenastala. Vrcholem trapnosti byla závěrečná epizoda v nemocnici, vykradená z Puzova Kmotra. Knihu považuji za další signál, že fenomén "severské krimi" již konečně "dodělává" ...

Pro mě skvělý detektivní román ze severu. Napětí až do konce.