Kniha „Středomořské námluvy“ je příběh malé čtyřčlenné skupiny v cestovní novele, či románu. Odehrává se, jak naznačuje název, v průběhu týdenní cesty do stále přitažlivého Středomoří, konkrétně na španělské Mallorce. Na mallorském venkově i v hlavním městě. Kromě příběhu v rámci malé skupiny, dvou lékařek a dvou mužů ze světa obchodu, je důležité místo děje. Obsah knihy zahrnuje celé Středomoří. Dotýká se téměř všech krajin ležících v tomto kousku světa a zemí, které výrazně zasahovaly, nebo zasahují do této oblasti. Různé pohledy na tuto část světa jsou vylíčené poutavým způsobem. Ze samotného příběhu vyplývá, jak je někdy v pozdějším věku složité najít cestu ze samoty. Není jednoduché potkat náklonnost a lásku, která by spojila dva lidí do jednoho celku. Jak lidé, kteří jsou zdánlivě verbálně zdatnější, zůstávají sami. Ti, kdo se méně projevují, mnohdy vyhrávají. Není rozhodující, zda díky náhodě, nebo ne. V průběhu děje je popsáno, jaké psychické problémy potkávají lidi, včetně děti V knize je řada příběhu a postřehu z medicínské praxe. V tomto ohledu je tedy kniha podnětná pro každého, kdo se zajímá o lidskou psychiku a o problémy medicíny. To všechno je propojeno zážitky a postřehy, které jsou zachyceny očima lidi pocházejících z prostoru středovýchodní Evropy, nazývaného dnes jako Visegrádská čtyřka. V knize je oblast uváděná s nadsázkou jako Halič, tedy dřívější nejvýchodnější území Rakouska Uherska, kde nežila německá menšina, ale jen Slované a Židé. Autor knihy převzal název Halič, zahrnující prostor mezi Německem a Ruskem, od jednoho amerického autora. Děj je propojený neobvyklými postřehy, zážitky a humorem.