Moje první kniha od tohoto autora a jsem naprosto spokojená.Skvělý důmyslný napínavý děj.Výborné počteníčko.

Čtenářská výzva jako záminka k návratu (tady je nesporné, že jde o autorovu čtvrtou knihu, kterou dopsal a vydal - a která taky jako čtvrtá u nás vyšla)... Před dvěma desítkami let mě (po rozpačitých předchozích třech dílech) právě Poslední kojot přesvědčil, že Connelly umí psát - a Harry Bosch se definitivně zařadil po bok mých žhavých oblíbenců, Matthewa Scuddera a Travise McGee... Poslední kojot má všechno, co novodobá noirovka potřebuje - zločin řešený původně jako společenský problém, smutek hlavního hrdiny a jeho schopnost cítit zodpovědnost za všechny hříchy světa, zdánlivě jasně definované dobro a zlo, eastwoodovský patos a specifický humor, dvojznačnost motivací všech zúčastněných, záměnu osob, patří do ní i nepravděpodobné "oživení" dávno domněle mrtvého a protnutí okolností s tragickými následky - a všechno je komplikovanější a zároveň jednodušší, než se zdá... Pamatovala jsem si, kdo vraždil - a přesto mě případ Boschova nešťastného návratu do minulosti bavil - včetně nekonečných úvah o poslání, sezení s psycholožkou, peripetií s nadřízenými, počínající milostné komplikace a pátrání na zapřenou. Connelly tady vlastně rozdal karty na mnoho dílů dopředu. A jeho smysl pro metaforu (viz dům po zemětřesení nebo kojotí linka) je bonus.