Jak velká může být láska, jak silná nenávist za zradu, jak složité odpuštění.. Myslím, že tato kniha ve mně bude doznívat ještě dlouho a možná se k ní časem vrátím. Rozhodně to není lehké čtení a to nejen obsahově, ale i stylem. Zvláště první část. Žádné kapitoly, jen proud myšlenek a vzpomínek jedné z postav. Volné prolínání "přítomnosti" a minulosti, často i v jednom odstavci, vyžadovalo permanentní soustředění. Ale od knihy se stejně těžce odpoutávalo, protože sám příběh, lépe řečeno příběhy, nedovolil od knihy odejít. Svým způsobem rodinná sága, tři životy poznamenané a ztracené. Vztahy mezi ženami, kde láska a nenávist za zničený život se se jen těžce oddělovaly.. Ideály, přesvědčení, volba a zrada, ale i láska a možná i odpuštění... Tu knihu si prostě člověk musí přečíst, popsat ji je těžké a neprozradit víc. Za mě 5*. (7/22)

Silná sága tří žen. Cesta na Goli otok - zdejší lágr měl vliv na život všech tří (je rostlina víc než člověk?). Vera - veliká láska mezi Židovkou a Srbem (nebo závislost?), síla v postojích a schopnost opečovávat a být opečovávaná, stát se zaslouženě středobodem rodinného klanu (život v kibucu popsán nevtíravě, ale zřetelně). Nina - oběť zrady (nebo Sophiiny volby?), vyrovnávání se zdánlivým permanentním odmítáním a připravující se na rozpad osobnosti kvůli nemoci (ale ještě žijeme! - to gesto na konci je neobyčejně silné). A Gili, co se nestačí divit... A jejich mužové, pochopitelně. A natáčený film. A to, o čem se mlčí- dokud se to neprodere ven v jednom mučivém výkřiku... Podmanivý příběh, inspirovaný skutečným životem Evy P., napsaný vytříbeným jazykem. Člověk intenzivně vnímá, jak běží čas - a jak se mění vztahy, touhy, způsob života, priority. Užila jsem si, vrátím se.