Napadlo mě, že Deon Meyer napsal tuto krátkou knížečku v mezičase jen proto, abychom na něho jako na spisovatele nezapomněli. Jednoduchý, ale čtivý příběh: našla se mrtvola, pátrá se a vypátrá. Mezi tím vtipné dialogy Jestřábů a rozhodně se při čtení nestresujete. Ale za to, že to nemá jeho obvyklých 400 stran asi hvězdičku sundávat nebudu. Ale prosím pane Meyer, příště trochu delší, ať si užijeme.

Knížka napsaná zcela jistě jenom na ukrácení mého čekání na da(e)lšího Bennyho Griessela a na připomenutí toho, jak Meyerovy knížky z poněkud vzdálené země jsou blízké mému vnímání výborných detektivek: jak jsou čtivé a svěží díky dialogům, jak jsou případy a jejich vyšetřování logické, jak reálně působí prostředí, jak pochopitelné jsou mi postavy, jak přirozeně plyne děj. Jednu hvězdičku dolů – přece jen, 152 stran! I když jsem si četbu šetřila, byl to jen takový kratičký polibek. A já se těším na celé dny a noci trávené s Deonem Meyerem a jeho hrdiny, kterým ostatní, dnes preferovaní, vidí pouze vzdalující se záda…