Vánoce 1972. McBain tentokrát staví do hlavní role jednoznačně Steve Carellu a zároveň vede jeho vyšetřování stylem poručíka Columba. Čtenář má tedy celkem brzy jasno, a tak napětí obstarávají hlavně otázky kdy a jak dojde k odhalení. Autor si pěkně pohrál s klidem před bouří závěrečné akce, kdy vtipně popisuje předvánoční krádeže a řádění opilců, a naopak bez humoru smutné peripetie kolegy Berta Klinga. Své příběhy z revíru 87 rozvíjí přísně chronologicky a já stejně poctivě jdu v jeho stopách. Blížím se k polovině (26/57) a zatím mě to pořád baví. 90 % (76 hodnocení s průměrem 80 %). … A přestože měl v kapsách zlaté plnicí pero, platinové hodinky, zlatou svorku na bankovky, náhrdelník z falešných drahokamů, pěknou sbírku náušnic a prsten s černým onyxem a monogramem, nepřestával protestovat a tvrdit policistovi, který ho zatkl, že ty věci koupil někde jinde a zahodil účtenku a nese si je domů, aby si je sám zabalil, protože se mu nelíbí nedbalost, s kterou to dělají v obchodě.

Manžel je potěšen, že jeho ženu Sáru někdo zabil? V očích primitivně uvažujících policajtů se tím automaticky stává podezřelým z vraždy. I když je rychle zatčen pravý pachatel, jak Carellův policajtský nos, tak skeptický čtenář o tom pochybují. K tomu se blíží sněhová bouře a Štědrý večer, kdy se ukáže, kdo koho miluje nebo nenávidí a proč!