Zápisník Dory Maarové má moje nejvyšší hodnocení z několika dobrých důvodů. Přestože může působit až chaoticky, ve všech bodech to bylo mimořádně informativní a bohaté čtení, kdy jsem si na internetu dohledávala fakta o jednotlivých osobnostech z okruhu Dory Maarové. Ovšem největší pozornost se soustředila přesně na Doru a Picassa, takže jsem si sama pro sebe poopravila svůj osobní pohled na oba umělce. Líbil se mi úsporný styl autorky a musím vyslovit obdiv a respekt k mravenčí práci, která za touto biografií stojí. Místy dostávalo pátrání v Dořině zápisníku až detektivní charakter a když k tomu připočítám kolik osobností moderního umění touto knihou defilovalo, moje nadšení je oprávněné.

Z části životopis, z části diplomová práce, to vše s prvky reportáže - klidně bych si to dokázala představit i jako rubriku v National Geographic. Líbilo se mi to rozkouskování, které všemu dodávalo šmrnc a i když se to všechno mohlo zdát ze začátku poněkud neosobní, myslím, že to nakonec Doru vykreslilo docela uvěřitelně.