Chilská literární scéna, mizející a znovu, na nečekaných místech se vynořující alter ega jednoho z jejich básníků, stopy jeho svérázné i ničivé poetiky nechávající svůj otisk tu na zemi, tu na nebi ... Půvabné čtení, ač pro mne i s malými nevýhodami - ať už to, že jako neznalec latinskoamerické literatury jsem nebyla schopná některé mystifikační prvky rozpoznat a ocenit, nebo to, že příběh byl pro mne tak krátký, že než jsem se do něj stihla pořádně ponořit, byl mu konec.

Kniha se zvláštním obsahem a kompozicí, ale velmi poutavě napsaná. Vlastně se jedná o několik příběhů různých postav, které na sebe tu úzce, tu volněji navazují. Základem knihy je ovšem šílený příběh Carlose Wiedera – letce a svébytného umělce a současně sériového vraha a modelového psychopata bez soucitu, strachu, sebereflexe, zato s – umně maskovanou – narcistickou potřebou být středem pozornosti. Šokující byl způsob vyprávění příběhu – poeticky a přitom věcně, střízlivě podáno, jako by se vlastně ani nic zvláštního nestalo; stejný způsob, jak se až na pár výjimek ke zločinům C. W. postavila většina těch, jimž dotyčný svoje skutky prostřednictvím svého „umění“ sám odhalil, i oficiální chilské orgány (za vlády generála Pinocheta). Nechci spekulovat, zda taková byla tehdejší chilská realita; pokud ano, pak buďme rádi za tu naši (v níž privilegovaným prochází jen majetkové zločiny).