Obecně: Velmi zajímavý vhled do myšlení a osobnosti jednoho z největších (možná i největšího?) řečníků západní civilizace. Oproti jeho filosofickým spisům, které se nesou v duchu jakéhosi hledání dokonalosti v člověku-státníku-řečníku, se nám zde Cicero vyjevuje jako člověk z masa a krve se všemi svými kvalitami a nešvary. I když co je z dnešního pohledu "nešvar" by se dalo v tehdejší době považovat za normu. Mohli bychom Cicerovi vytknout politickou nerozhodnost, v jejímž duchu se nese valná většina obsažených dopisů, vypočítavost nebo snad spíše nadměrnou ctižádost, se kterou se snaží stárnoucí státník obnovit svou důležitost, která se pomalu, ve světle nadcházející občanské války, stává pouhým stínem minulosti. Nebo naopak můžeme obdivovat překrásný sloh, který se projevuje i v krátkých dopisech psaných blízkým přátelům, nepostrádající někdy břitký humor, jindy věcnou a všepojímající stručnost. K textu: Asi je dobré znát anebo být ochoten si dohledávat historické reálie, bez nich budete mít velký problém se zorientovat. V množství jmen se začnete velmi rychle ztrácet, zvlášť pokud knihu častěji odkládáte, dojdete brzy k názoru, že se všichni jmenují stejně. Na druhou stranu jsou velice dobře zvládnuté poznámky a doprovodný komentář, který vás, v rámci možností, zase vtáhne do děje. Osobně: Je velká škoda, že se dnes politika dělá virtuálně a ne osobně jako tehdy. Stejně tak je velice zajímavé sledovat politicko-společenské paralely s dnešní dobou. Nakonec vše co je, či bude, tady už bylo, jenom se mění vlajky a kulisy. Lidé jsou pořád stejní.

Úžasné moci si zalistovat v korespondenci významné osobnosti, a to po více než dvou tisících letech. Po nás zbude na papíře jen velice málo (a jedním dechem je třeba dodat: co by za to stálo). V digitálním éteru toho (z)bude víc, ale pochybuji, že by něco z toho bylo zajímavé po dalších dvou tisících letech... Cicero byl beze sporu velký - politik, právník, řečník, myslitel - a je možná dobře (možná nevyhnutelné), že žil v dobách tak turbulentních jako úpadek římské republiky (a politické kultury vůbec), občanská válka, teror, usurpování moci jednotlivci, spiknutí a při tom všem vyrostl asi největší diktátor všech dob, Caesar, kterého Cicero samozřejmě velice dobře znal (a jistě prokoukl jeho zarputilou cestu na vrchol, přes hromady mrtvol, přesto si pro něj samotného smrt přišla až z rukou přisluhovačů nástupnických krutovládců). Nejsem historik, ale ráda čtu o téhle době a Ciceronovi zvlášť kvalitní historické romány (především moderní čtivá trilogie z pera Roberta Harrise), takže jsem nestudovala každý dopis do nejmenších podrobností. Přesto jsem vysoce ocenila poznámky pod čarou potřebné zejména pro pochopení obsahu jednotlivých dopisů, ale také obsáhlou předmluvu uvádějící čtenáře do děje (tedy Ciceronovy doby se vším všudy, situaci Říma i jeho života). V závěru pak představení hlavních adresátů jeho korespondence (i když to bych ocenila před samotnou korespondencí), stručnou Ciceronovu biografii, obsažnou bibliografii a impozantní rejstřík. A mapy jako příjemné překvapení - úžasně pomáhají zorientovat se mj. v tom, kam až tehdy sahala Římská říše. Skvěle připravená publikace, která - ač objemná - není ve skutečnosti příliš těžká a nepohodlná do ruky; zvolené fonty i rozvržení stránek s dopisy podporují hladké čtení.