"Vyrůstat a stárnout. Hrát si. Objevovat. Jako Pú a Prasátko. A pak jako Správná pětka. A pak jako Heidi a Anna ze Zeleného domu. A pak jako Pandora, otevřít velkou skříňku světa a nebát se, nestarat se, jestli to, co je uvnitř, je dobré, nebo zlé. Protože je to obojí. Všechno je vždycky obojí. Ale musíte tu skříňku nejdřív otevřít, aby jste to zjistili." str. 251 Kruté a brutální, ale i chytré a něžné. A hodně evoluční... Melanie byla naprosto skvělá, počítám, že zas dlouho v knížce nepoznám tak rozporuplnou románovou postavu, které bych držela všechny palce - vlastně proti domácímu týmu, dá se říct :-) I konec byl parádním logickým vyústěním předchozího děje a paralela s všemi dary obdarovanou Pandorou úchvatná. POZOR MOŽNÝ SPOILER: Jen se mi po dočtení do hlavy vloudila taková zákeřná otázka, jak se bude generace dvě v novém světě po otevření Pandořiny skříňky živit? Ale to je jen taková hnidopišská poznámka k jinak skvělému románu....

Skvělé, jedna z nejlepších fantasy. Četla jsem a četla, nejedla, nepila, nevařila a jen užívala čtení. Pěkná post-apokalyptická skoro pohádka pro dospělé. Za všechno může houba ophiocordyceps, která napadá lidský mozek, ovlivňuje chování člověka, až nad ním získá jednoznačné vedení. Zoombie tématiku nemusím, ale tato je dobře zpracovaná, proč a jak se vše stalo a proč se to děje je vysvětleno, což většinou u těchto témat nebývá. Velice čtivě napsané, žádná hluchá místa. Díky hodnocení tady v DK mě neodradilo téma hladovců a jsem moc ráda, že mě tato kniha neminula. M.j. z wikipedie jsem se dozvěděla, že tato houba skutečně existuje, říká se jí zoombie houba a tento parazit napadá mravence stejně, jako v této knize napadá člověka. Cordyceps jako potravinový doplněk jsem hodila do koše :)))) Takže děkuji čtenářům, tleskám a opravdu doporučuji!