Podmanivé a pomalé čtení, vzbuzující jak "aha", tak "wow" efekt, a to snad u všech kapitol. Encyklopedické znalosti, z nichž plyne chytré a smysluplné myšlenkové řetězení, se správnou dávkou smyslu pro fakta (sociologická historická psychologická...) a jejich nezbytnou nadstavbu, která dělá umění uměním. Chvála ognóze a překladatelů vhled a empatie jako nástroje poznání, problematizace milovaných Phinease Fogga a kapitána Nema, jakož i Indiana Jonese, olizování soli z prstů, zkoumání psychologie vypravěče jako základu románu, jak se tvoří literární svět, jak se rodí postavy, jaké jsou spisovatelské motivace, pozadí vzniku Knih Jakubových, Vozu a pluhu, Nočního domu, denního domu... A židovské inspirace, odkládám si zde. Čtyři klasické způsoby chápání a výkladu posvátných textů. 1. Prostý smysl ("co?"). 2. Remez čili náznak ("co to znamená?"). 3. Deraš čili hledání ("co to znamená v kontextu" včetně hodnocení). 4. Sod čili tajemství (mystický význam poznatelný díky vhledu nebo zjevení). A naprostý vrchol je poslední esej Vnímavý vypravěč - doporučuji každému, kdo se snaží porozumět literatuře - a světu.

Od autorky jsem přečetl pouze knihu BIZARNÍ POVÍDKY. Časem si snad přečtu další knihy. Láká mě kniha BĚGUNI. Kniha VNÍMAVÝ VYPRAVĚČ je tvořena autorčinými zážitky a myšlenkami. V knize se nachází také části z přednášek na univerzitě v Lodži. Autorka dává čtenářům nahlédnout do jejího myšlení ohledně psaní, dočteme se o psychologii vypravěče, něco málo z jejího soukromí apod. Zajímavé je, že autorka by si přála nový druh vypravěče, ve čtvrté osobě. V knize jsou vyjádřeny také názory ohledně zvířat. Autorka odkazuje také na knihy, které napsala a více se o nich rozepisuje. Autorka do knihy vložila citáty od různých spisovatelů. Autorka používá hodně odborných termínů, což si nejsem jistý, jestli je dobře. Některé pojmy jsou podtrženy. Některé myšlenky jsem pochopil a rychle vstřebal, jiné byly náročnější na pochopení a všechno jsem nepobral. S lecčím by se dalo souhlasil, s některými názory nikoliv (např. autorka zastává názor, že by čtenáři v knihovnách měli také platit symbolický poplatek na půjčení jednotlivých knih, jinak je to krádež). Myslím si, že kniha stojí za přečtení, ale ne všechno asi čtenář pochopí napoprvé, a ne všechno jej musí bavit. Je vidět, že autorka má velký přehled. Zaujalo mě, že autorka obdržela v roce 2018 Nobelovu cenu za literaturu. V závěru knihy se nachází POZNÁMKY, AUTORSKÁ POZNÁMKA a EDIČNÍ POZNÁMKA.