Nejdřív jsem viděla zcela náhodně v televizi film Věra 68 Olgy Sommerové z roku 2012, a to mě překvapivě chytlo, a tak jsem si šla hned vypůjčit Kosatíkův životopis. Život Věry Čáslavské s mnoha vrcholy i propady je sám o sobě strhující, nejprve skvělá sportovní kariéra, zakončená úžasnou pohádkovou svatbou v narvané metropolitní katedrále v Mexiku, pak dvacetiletý propad v důsledku změny režimu po sovětské okupaci i nešťastného manželství, po listopadu ´89 pozvednutí, a pak další propad v souvislostí s podílem syna Martina na smrti bývalého manžela Odložila a další propad do těžkých, léta trvajících depresí, a nakonec zase zázračné pozvednutí. Být to smyšlený příběh, čtenář si řekne, no to už spisovatel přehnal, tolik zvratů narvat do jednoho života, to není uvěřitelný příběh. Ale život píše právě neuvěřitelné příběhy... Plus za působivě vylíčenou atmosféru nastupující normalizace v sedmdesátých letech, což je dost neutrálně znějící pojem, zvlášť pro někoho, kdo tu dobu nezažil. Ve skutečnosti komunistický totalitní režim, kdy si nikdo není ničím jistý, ti nejlepší jsou trestáni, jejich kariéry likvidovány. Smutný osud úspěšných lidí, kteří si museli posypat hlavu popelem, zkritizovat se, nebo spíš popřít sami sebe a přihlásit se k novým pořádkům, jen tak se mohli vrátit k tomu, co uměli, nebo je aspoň režim nechal na pokoji. Obdivuhodné, že Věra Čáslavská tenhle tlak ustála a hlavu nikdy nesklonila, i když ji to život hodně zkomplikovalo... Asi i trénink z tvrdého sportu, vydržet, necouvat, bojovat. Události kolem nešťastné smrti Josefa Odložila a mediální smršti, která se kolem toho rozpoutala, jsou hodně smutné. Já to tenkrát tolik nevnímala, znala jsem jen stručnou kostru té události, dokonce jsem si říkala, zda tohle takto podrobně v životopise rozebírat, ale když jsem teď, v souvislosti s četbou nahlédla na internet, úplně mě vyděsila záplava nenávistných článků a urážek v různých diskuzích, dokonce z doby docela nedávné, takže jsem po počátečních rozpacích nakonec porozuměla tomu, proč se Pavel Kosatík v knize postavil jednoznačně na stranu Věry Čáslavské. Poučná kniha, nejen o skvělé gymnastce, ale i o době, ve které žila.

Moc zajímavá knížka o ještě zajímavější ženě. Kromě biografie se člověk musí postupně zamyslet i nad filozofičtějšími úvahami. Knížka totiž vedle životopisu nenápadně popisuje politický vývoj, který život Věře Čáslavské výrazně ovlivnil. Paní Čáslavská byla celoživotní velká bojovnice, za což ji musím obdivovat. I za to, jak bojovala až do samotného konce, který už není součástí knihy, protože nastal až po vydání knihy. P. Kosatík pojal knihu takřka dechberoucím způsobem a dokázal vyjádřit sílu osobnosti VČ, její životní vítězství i prohry tak, že vás to nenechá chladnými.