To, že to někomu nepřišlo vtipné anebo dokonce i špatné, že hlavní hrdina je sám Hitler, je jen jeho vlastní problém a řekl bych, že neumí číst takzvaně mezi řádky. Podle mě je kniha prvotřídní ukázka politické satiry. Humor tam je - třeba při registraci Hitlerova emailu jsem se smál vážně nahlas, ale v knize je spíše vícero věcí k zamyšlení. Je celkem znát, že autor je politolog a že má ohledně myšlení Vůdce a věcí okolo druhé světové války dost nastudováno. Nicméně v čem je Už je tady zas naprosto důležitá kniha je známo dnes už běžně z médií a hlavně sociálních sítí, kdy lidé zcela bez skrupulí volají po čistce, radikalizaci, zavření hranic a přejí smrt buď imigrantům, cikánům, homosexuálům či vyznavačům různých náboženství... To je přesně to, oč Vermesovi šlo. Naše společnost se totiž mění a ne zrovna k lepšímu. V knize je to ukázáno na postavě Hitlera, kterému dávají prostor v televizi a obhajují či zavírají oči před jeho některými činy. V této otázce mě docela znejistila i anketa na webu jednoho nejmenovaného časopisu, kde se ptali, zdali by lidé ve volbách volili Hitlera, kdyby slíbil vyřešení imigranstké a islámské otázky. Po pár dnech ji časopis musel stáhnout, kvůli šokujícímu výsledku hlasování. Na závěr si dovolím ještě jeden citát z knihy, který se odehrává mezi Hitlerem a trafikantem, který váhá, zdali ho nechá přespat v trafice plné zboží: "No dovolte! Vypadám snad jako zločinec?!" "Vypadáte jako Adolf Hitler." Edit: Film je také dobrý. Určitě doporučuji.

Snažil jsem se začíst, ale námět mi vůbec nesedl. Stěží jsem knihu dočetl. Zprvu jsem si Adolfa představoval jako mátožnou zombie z hororu Dead Snow. Když jsem o něco později viděl ukázky ze stejnojmenného filmu, kde se živý Áda vměšuje do současného dění podobně jako Sacha Baron Cohen v Boratovi, věděl jsem, že tohle téma mi vážně nic nedá. Jediné co musím uznat je, že Vermes jako spisovatel napsal knihu dobře, myslím stylisticky v rámci žánru a tak. A pak ještě některé historické skutečnosti a informace, které jsem jako jediné během četby nasával do podvědomí, byly docela užitečné. Teď když vím, co se za obálkou s černou patkou a knírkem skrývá, mohu zatím neshlédnutý film s klidem vypustit z hlavy. Podobně jako nezáživná kniha mě už neláká.