Tygrovo prokletí

Tahle kniha je podle mě velmi povedena . Musím ale přiznat, že mě hlavní hrdinka štvala , tím svým věcným ,,ok''.

Hrozně se mi líbí prostředí, ve kterém se celý příběh odhrává. Indie je v podání autorky nesmírně okouzlující a tajemná a autorka do příběhu zakomponovala dokonce i jejich mýty a příběhy, které této knize dodávají tu správnou atmosféru. Po této stránce je knížka skvělá. Naproti tomu hlavní hrdinka Kelsy je něco příšrného. Ze začáku mi přišla v pohodě, ale jak příběh plynul, začala se chovat jak rozmazlenej spratek. Hned několikrát jsem měla chuť jí něco udělat a rozhodně by to nebylo nic pěkného!

POZOR SPOILER Snažila jsem se, fakt jsem se snažila, ale prostě to nešlo. Dočíst tuhle knihu je nad moje síly. Mám ráda sci-fi a fantasy. Mám a dokonce moc. Ale tohle vážně ne. Brala jsem v potaz, že dílo je určeno dětem a mládeži, ale sladkobolné bláboly o skvělém příteli, o kterém hlavní hrdinka potajnu sní mi přišlo jak ze Stmívání. A ono to vlastně je celkem podobné Stmívání, tedy až tam, kam mi moje oči dovolily zajít. Celý to je o tom, jak se sirotek Kelsey (která je mimochodem prudce naivní a natvrdlá a to dokonce tak, že Šípková Růženka by vedle ní vypadla jako protřelá mrcha) dostane na brigádu do cirkusu, kde ji najednou začne poslouchat bílý tygr, jakoby to byla vycvičená Micka domácí. Tygra pak kdosi koupí a přesune do Indie i s Kesley. A v Indii hop a z tygra je člověk. A ne ledajaký, nádherný až překrásný. A hop, zase je z něj tygr. Dál jsem to nezvládla. Během čtení se mi chtělo smát, brečet a nevěřícně kroutit hlavou. Život mi to teda rozhodně nezměnilo. Úryvek: "Kels, jak ti je? Jsi v pořádku? Chtěla jsem mu vpálit nějakou sarkastickou poznámku, ale místo toho jsem se zakuclaka a začala jsem kašlat vodu. Zhluboka jsem se nadechla a z plich se mi ozvalo čvachtavé chrčení a já se znovu rozkašlala. "Otoč se na bok. Pomůže to dostat vodu ven. Počkej pomůžu ti." Přitáhl mě k sobě, abych si lehla na stranu. Vykašlala jsem další vodu. Svlékl si mokrou košili, složil ji a pak mě jemně nadzvedl a dal mi ji pod hlavu, která bolela toli, že jsem si ani nedokázala vychutnat pohled na jeho ...opálenou...vypracovanou...svalnatou...nahou hruď. No komu to nepřijde jako Stmívání s tygrem, tak se omlouvám. A jak jsem tak listovala dál, tak jsem se dověděla, že se tam objeví i druhý tygr. No kůrňa.... Ehm...je to spíš červená knihovna než fantasy. A autorka by ji měla do toho žánru urychleně přemístit.

Tahle kniha je podle mě velmi povedena . Musím ale přiznat, že mě hlavní hrdinka štvala , tím svým věcným ,,ok''.

POZOR SPOILER Snažila jsem se, fakt jsem se snažila, ale prostě to nešlo. Dočíst tuhle knihu je nad moje síly. Mám ráda sci-fi a fantasy. Mám a dokonce moc. Ale tohle vážně ne. Brala jsem v potaz, že dílo je určeno dětem a mládeži, ale sladkobolné bláboly o skvělém příteli, o kterém hlavní hrdinka potajnu sní mi přišlo jak ze Stmívání. A ono to vlastně je celkem podobné Stmívání, tedy až tam, kam mi moje oči dovolily zajít. Celý to je o tom, jak se sirotek Kelsey (která je mimochodem prudce naivní a natvrdlá a to dokonce tak, že Šípková Růženka by vedle ní vypadla jako protřelá mrcha) dostane na brigádu do cirkusu, kde ji najednou začne poslouchat bílý tygr, jakoby to byla vycvičená Micka domácí. Tygra pak kdosi koupí a přesune do Indie i s Kesley. A v Indii hop a z tygra je člověk. A ne ledajaký, nádherný až překrásný. A hop, zase je z něj tygr. Dál jsem to nezvládla. Během čtení se mi chtělo smát, brečet a nevěřícně kroutit hlavou. Život mi to teda rozhodně nezměnilo. Úryvek: "Kels, jak ti je? Jsi v pořádku? Chtěla jsem mu vpálit nějakou sarkastickou poznámku, ale místo toho jsem se zakuclaka a začala jsem kašlat vodu. Zhluboka jsem se nadechla a z plich se mi ozvalo čvachtavé chrčení a já se znovu rozkašlala. "Otoč se na bok. Pomůže to dostat vodu ven. Počkej pomůžu ti." Přitáhl mě k sobě, abych si lehla na stranu. Vykašlala jsem další vodu. Svlékl si mokrou košili, složil ji a pak mě jemně nadzvedl a dal mi ji pod hlavu, která bolela toli, že jsem si ani nedokázala vychutnat pohled na jeho ...opálenou...vypracovanou...svalnatou...nahou hruď. No komu to nepřijde jako Stmívání s tygrem, tak se omlouvám. A jak jsem tak listovala dál, tak jsem se dověděla, že se tam objeví i druhý tygr. No kůrňa.... Ehm...je to spíš červená knihovna než fantasy. A autorka by ji měla do toho žánru urychleně přemístit.

Hrozně se mi líbí prostředí, ve kterém se celý příběh odhrává. Indie je v podání autorky nesmírně okouzlující a tajemná a autorka do příběhu zakomponovala dokonce i jejich mýty a příběhy, které této knize dodávají tu správnou atmosféru. Po této stránce je knížka skvělá. Naproti tomu hlavní hrdinka Kelsy je něco příšrného. Ze začáku mi přišla v pohodě, ale jak příběh plynul, začala se chovat jak rozmazlenej spratek. Hned několikrát jsem měla chuť jí něco udělat a rozhodně by to nebylo nic pěkného!