Joe Abercrombie se s velkou parádou vrací do světa trilogie První zákon, ovšem podobně jako jeho čtenáři, i on sám vyspěl, zmoudřel a usadil se. Život totiž umí přichystat mnohem neuvěřitelnější příběhy, než velkolepé magické běsnění, obzvláště když jde o dobré úmysly korunovaných hlav. Bez větší nadsázky by se tak dalo říci, že děj románu Trocha zlé krve má své základy v historii Velké Británie, jen v řádně zhuštěné podobě. Jestli jsem však v někom vzbudil dojem, že autor přišel o kuráž překračovat nepsaná pravidla, rád ho obratem vyvedu z omylu. Tohle prostě není pohádka, v níž rytíři oplývají neutuchající odvahou a spanilé dívky čekají na záchranu. Spisovatelův doktorát z psychologie se v příbězích odráží stále markantněji, díky čemuž hrdinové získávají dokonale prokreslené osobnosti. Možná jsou to všechno hanební křiváci a lůzři, ale taky křiváci a lůzři, kterým absolutně rozumíte. První kniha nové série Věk šílenství je zkrátka vysoce návyková - ostrá jak břitva a sladší než krev.

"Vo vojne máš dve možnosti, nudu alebo hrôzu, a podľa mojích skúseností je lepšia ta nuda." Abercrombi opäť nesklamal. Znova dokonale spracované dielo a skvele nadvezuje na všetky predchádzajúce knihy Prvého zákona, a to dokonca na tie doplnkové. Preto určite najprv odporúčam prečítať všerkých 7 kníh Prvého zákona. Čo dodať ku knihe. Opäť majstrovské dielo, znova vynikajúca práca postáv. Objavujú sa tu staré známe postavy ako prvý mág Bayaz, kráľ Jezal, Psí čumák, Glokta a mnoho ďaľších. Samozrejme ide sa o generáciu dopredu takže najznámejšie nové postavy sú princ Orso, dcéra Gloktu Savin, alebo hrdina severu mladý lev Leo. Najviac to nadvezuje na knihu Hrdinovia, keďže väčšina deja sa odohráva na Severe. Najväčšie zmeny som zachytil asi u princa Orsa, ktorého som považoval za rozmaznaného dediča trónu, ktorého nezaujímalo nič, len zábava a ľahké ženy. Prvá časť Veku šialenstva naberá pomalé tempo a snaží sa čitateľa pripraviť na druhé pokračovanie, čo hlavne svedčí o vynikajúcom zakončení knihy. Teším sa na pokračovanie.