Spokojenost po stránce žánrové i stylistické. Pravdou ale je, že charakter Andrey Cortové se ustálil na Světlé straně Síly, což mi přijde jako obrovská škoda, protože potenciál nejednoznačného hrdiny příběh správě okořeňoval. Na druhou stranu jsem rád, že se Adam-Troy Castro přiklonil spíše k tradiční detektivce, než k psychologickému thrilleru, v němž by se představitelka neustále bála svého demaskování, jako třeba takový drahoušek Dexter. Třetí dráp boží se jinak nese ve výrazně komornějším duchu, kdy dojde k vraždě v uzavřeném prostředí s pouze několika málo aktéry, což v mnohém evokuje romány Agathy Christie. Vyprávění přitom hýří skvělými technickými nápady i povedeným spádem. Obzvláště vypečené jsou vztahy ve zbohatlické rodině, které celou zápletku příjemně zamotávají. Výtku bych měl jedinou - čtenář nemá možnost odhalit vraha s pomocí dostupných stop, protože ty podstatné jsou mimo text odhalovány pouze hrdince. Vraha si tak může maximálně tipnout, nic víc. Přesto skvělé čtení.

Andrea nám bohužel změnila povahu z drsné, sarkastické mrchy na citově zmatenou, empatickou, skoro soucitnou ženu. Stala se relativně obyčejnou, ironické hlášky bezmála zmizely a s nimi sympatické záblesky humoru z předchozího dílu. Hlavní hrdinka už pro mě tudíž nebyla tak atraktivní, nedařilo se mi s ní tolik sžít, držet jí urputně palce. První mínus, ovšem zásadní. Také prostředí, kde se děj odehrává, není ani zdaleka tak bohaté a zajímavé jako u "Vyslanců mrtvých". Habitat s jeho nevšedními obyvateli a zákonitostmi zaujal rozhodně víc než luxusní orbitální výtah. Ale budiž, nelze vymýšlet stále nové úžasné světy, aby byl rozmlsaný čtenář plně uspokojen. Osazenstvo těch několika místností, co pendlují vesmírem mezi stanicí Zahálka a planetou Xana, je převážně lidské, odhadnutelné, předvídatelné. Několik mimozemšťanů sice v příběhu figuruje, nicméně nevzbudili ve mně kdovíjakou fascinaci - zajímavější mi přišel potenciál linkerů z rodu homo sapiens, jedinců propojených do společné mysli. Zápletka samotná není špatná, byť i ta za prvním případem Andrey Cortové zaostává. Přesto se mi četlo dobře a dojmy většinu času oscilovaly mezi 75-80%. Jenže pak přišel závěr, který snad Castro psal při sledování nějaké jihoamerické telehovnely. Takže do hodnocení musím promítnout nejen své zklamání z psychického "vývoje" hlavní hrdinky, nýbrž i obavy z klesající kvality dalších dílů (kéž bych se mýlila). Pořád však jde o nadprůměrnou sci-fi detektivní sérii a pokračování dám šanci.