V 11 okrsku vládne klan Ghúlů zvaný Aogiri, jehož členové mají na Kanekiho z nějakého důvodu spadeno. Jejich setkání tedy zřejmě neproběhne dvakrát hladce.... Ihned po nalistování druhé stránky této knihy je jasné, že tady se tvůrce Sui Išida velmi snažil. Kvalitu poznáte nejen na kresbách, ale hlavně obsahově. Poprvé totiž si můžeme v klidu prohlédnut základní postavy příběhu. Je tu nejen seznam nejznámějších ghúlů., ale také lidí z ÚPG (Útvar pro potírání ghúlů) Než jsem se tedy začal věnovat základnímu příběhu, trochu jsem prostudoval postavy. A také je tu úplně poprvé vysvětlen princip a vznik zbraně zvané Quinque. Sice si to čtenář v předešlých příbězích dokázal vyvodit sám, ale zde je to stoprocentně potvrzeno. Malý postřeh, třeba budu mít úspěch, ale Inspektor 3.třídy Džúzó Suzuja, dost šlehlej lovec ghúlů, mi připadá, že je spíš holka. No, třeba se to potvrdí. Je zakázáno způsobovat ghúlům větší bolest, než je bezpodmínečně nutné. Z hlediska získání informací je velmi dobrá kapitola #053, celkem trefně pojmenovaná „Přednáška“. Netuším, proč tyto informace nebyly již napsány hned v první knize této série. Předešlo by se mnoha dohadům. Pozdě, ale přeci. Malá ochutnávka: Být terénním inspektorem je hodně nebezpečné a fyzicky i psychicky náročné. Práce v kanceláři je stálá a bezpečná. Jinak je to maso. Setkává se tu více skupin ghúlů a dokonce i mezi inspektory UPG není tak jasno. Objevují se nové postavy na všech frontách, jak ghúlů tak lidí. Nejvíce mě rozesmál (ano, já se smál) ghúl, inspektory přezdívaný „Jason 13“. A protože ghúlové nosí masky, určitě tušíte, proč ten smích. :-) Jinak v příběhu by se dalo najít pár nesrovnalostí, ale nebudu rýpat. Tohle je nejlepší příběh z celé série. Tedy zatím, protože číslo 7 vyjde ještě tento rok a určitě to nebude poslední slovo. Citát: Když ti řeknu „chcípni!“, tak chcípneš ani nemrkneš, jasný?!

Ghúl mi chyběl. Jelikož si knihy půjčuji, už na minulý díl jsem musela čekat, než se dostane do knihovny a byl to absťák. Jinými slovy. Dost zvažuju, si sérii koupím. Tenhle díl byl prostě nejlepší. Ano souhlas, první stránka je bezva. Rejstřík postav a něco o nich. Asi dobře. K nám se asi dostane minimum mangy, která vychází. Ale "oni" toho maj rozečteného asi víc, takže za mě tak jako tak potěšilo. Dostáváme se jinam. A to mě vrací k otázce, kterou jsem nechápavě pokládala u prvního dílu. To jsou všichni spokojení s tím jak to je? Ghúlové jsou lepší a silnější, tak proč s tím něco neudělají? V každém okrsku je to jinak. A v tomhle dílu se podíváme právě tam, kde Ghúlové myslí na revoluci. Tedy zbavení se podřadných druhů. Tedy lidí. Akční, emotivní, jednoznačně zatím nejlepší díl a taky svým způsobem dost brutální. Ale tohle na mě nepůsobilo jako brutalita na oko, aby autor šokoval. Veškeré násilí bylo silně emoční. A teď malá zpověď. Od téhle série jsem čekala hodně věcí. Zábavu, odreagovaní, chvilku dobře stráveného času. Ale nečekala jsem něco jako emocionální hloubku. Skvělé, doporučuju!