Tisíc ďáblů... Druhé pokračování ze série Max Heller... V prvním dílu jsme zavítali do válečných Drážďan, tentokrát sice opět do Drážďan, ale již poválečných, konkrétně do roku 1947... Město je stále plné trosek, místní obyvatele sužuje šílený mráz, bída, hlad a nemoci... Frank Goldammer vše věrohodně do detailů popsal... A právě v této nelehké době dochází k vraždě důstojníka Rudé armády, přičemž k vyšetřování je přizván i vrchní komisař Max Heller... Pokračování série se mi moc líbilo, doufám, že nakladatelství Vendeta sáhne i po zbylých třech vyšlých dílech této válečné a poválečné detektivní série... Kniha by si určitě zasloužila větší pozornost čtenářů... Já hodnotím plným počtem hvězdiček a moc bych si přál brzké pokračování...

Na další setkání s Maxem Hellerem jsem se těšila a knihu jsem si jako audio v jazyce originálu určitě užila ;-). Případ se tentokrát odehrává v únoru roku 1947, kdy obyvatelé Drážďan zažívají opravdu tuhou zimu. Město nyní patří do sovětské okupační zóny a je zde stále ještě celá řada suti a vybombardovaných domů z války. V podstatě se tam nedá žít a lidé trpí velkým hladem a sužují je nemoci. Mezi obyvateli to vře, protože jsou nespokojení. Mnozí se Sovětů bojí a jsou k nim podezřívaví. Vrchní inspektor Max Heller a jeho kolega Werner Oldenbusch nyní patří k nově založené lidové policii. A když je nalezeno tělo zavražděného sovětského důstojníka, jsou oba pověřeni vyšetřováním. Ruské vojenské síly sice mrtvého okamžitě odvezou pryč, ale Heller záhy narazí na batoh s useknutou hlavou muže. Začíná tedy svědomitě vyšetřovat, ale není to tak jednoduché, protože ho okupační jednotky pečlivě sledují a dokonce jeho práci zbržďují. To by však nesměl být Max Heller, aby se dal odradit ;-). Autor dokázal ve své knize atmosféru poválečných Drážďan opravdu skvěle vykreslit. Čtenář doslova cítí zimu, která v době děje panuje. A Heller je sympaťák každým coulem, kterému prostě musíte fandit :-). Kromě toho mne rozuzlení případu docela překvapilo ;-). A i když je případ tentokrát o trochu slabší než ten předchozí, hodnotím opět plným počtem a pevně doufám, že se brzy s Hellerem zase potkám...