První díl se mi velmi líbil a nemohla jsem se dočkat, až vyjde další díl. Musím říci, že druhý díl mě bavil o něco méně než jednička, ale pořád se jedná o velmi povedené čtení. Někdy mě Aurélie se svým spasitelským komplexem už otravovala a některé kapitoly, kde se moc neřešila hlavní zápletka, mohly být kratší. Kniha by mohla být i lepší, kdyby byla vyprávěna z pohledu více postav, hlavně Zana a Kellena. Postava Rozety byla zajímavá, nápadité bylo i prostředí a její život. Kniha má moje sympatie i za krásnou mapu. Konec byl hodně podobný, co známe z filmů nebo jiných knih. Ale mě to přišlo záživnější, překvapující a poutavé. Poslední kapitola příjemně navnadila na další díl.

Temný kvítek bych zařadila do stejné úrovně jako Krvavý lístek, možná byl Kvítek dokonce o chlup lepší. Autorka nám připravila nové zápletky, nová tajemství, nová odhalení a nové postavy. Hodně se opírá o minulost postav (zejména tří sester a Isobel), kterou mě velmi bavilo odhalovat. Poznala jsem, že autorka si na tom dala záležet a za to ji chválím. Co ale malinko pokulhávalo, bylo to zpracování do jednoho celku. Připadalo mi to opět takové plytké a povrchní, autorka vměstnala velké množství informací a událostí do příliš málo stránek. Některé scény nebo události se mohly prodloužit (například Auréliin pobyt na Pokoře). Možná to autorka chtěla udělat svižně, ovšem za cenu nepříliš vysoké kvality - jinak mohla jít víc do hloubky, všechno pořádně vysvětlit. Takhle jsem v tom měla zmatek, protože několikrát předkládala nové informace a fakta ve velkém množství a čtenář se v tom pak ztrácel. Určitě by udělala i lépe, kdyby děj vyprávěla z více úhlů pohledu (Kellana, Konráda či Rozety). Opravdu mi to přijde škoda, protože potenciál má ta série obrovský. Chvíli mi trvalo, než jsem se orientovala v těch ženských postavách (Ilitie, Nola, Galanta - jejich funkce, kdo co udělal, nedejbože po čí smrti rostly krvavé lístky a po kom temné kvítky...). Rozeta jako nová postava je zajímavá, má také velký potenciál, ale bohužel se s ní v knize nesetkáváme tolik, kolik bychom potřebovali. Co mě mrzelo, byla romantická linka - byla chladná, bez jiskry a popravdě v sérii ani být nemusela, protože mi akorát tak vadila (v jednu chvíli se Zan s Aurélií nesnášeli, v druhou milovali). Bylo to zkrátka neuvěřitelné a autorka by udělala lépe, kdyby dala prostor vzniku novému páru. Aby to nevypadalo, že knihu jen haním, jdu také vyzdvihnout pár věcí, které se mi líbily. Originální mi přišla kompozice knihy - úvodní kapitoly na začátcích každé části vyprávěné z jiných pohledů. Přesně to kniha potřebovala. Chválím nápad s tajemným jezdcem, s Šedí, s Auréliinými vidinami, hledáním zvonku nebo se zabíjením dotykem. Moc mě bavily scénky z minulosti. Ten nápad se Šedí celkově dodal knize nový rozměr. Ocenila jsem také mapu Západních zemí, tedy kde se odehrával děj. A samotný závěr bych popsala jedním slovem - epický. Na knize byl jednoznačně nejlepší (oproti tomu nápadu s vkládáním duší do mrtvých těl - to se do knihy absolutně nehodilo). Při jeho čtení mi běhal mráz po zádech, jak to všechno začalo do sebe zapadat a dávat smysl. Autorce za to tleskám, protože dlouho po čtení jsem o knize musela ještě přemýšlet. Koncept úžasný, zpracování by mohlo být o něco lepší, ale i tak kniha stojí za přečtení. 4 hvězdičky dávám za skvělý nápad, snahu a ten konec.