Francouzská nakladatelka Vanessa Springora přichází s autobiografickým příběhem, který má v takových případech až typický scénář - velmi mladá dívenka s neutěšeným rodinným zázemím a padesátiletý muž, který velmi dobře ví, jak na nezkušenou a naivní dívku, téměř ještě dítě, zapůsobit a zpracovat ji k obrazu svému. Autorka nic nezamlčuje, vypráví svůj smutný příběh a odsuzuje nejen toho, kdo jí ublížil, ale poukazuje i na lhostejnost tehdejší společnosti. Oceňuji, že autorka dokázala jít otevřeně "s kůží na trh". Osobní svědectví jsou důležitá, většinou se dotknou čtenářů více než fikce. Bohužel právě v tomto mě kniha trochu zklamala. Strohý styl mi nevadí, ale působilo to na mě tak odosobněně, že se mě to téměř citově nedotklo, přitom jiné podobné příběhy mě zpravidla dost zasáhnou. Přínos knihy to ale nesnižuje, protože toto téma otevírá a donutí širokou veřejnost k zamyšlení. Knih s takovým námětem nebude nikdy dost, především dívky a jejich rodiče by je měli povinně číst.

Šílená záležitost. Autentické, syrové, drásavé, smutné, Vypravěčce jsem držela palce, její svědectví je tak důležité, šla s kůží na trh, je to síla. A naprosto chápu, že se vypořádává s následky dlouhá desetiletí. Asi by to měly číst hlavně maminky dospívajících slečen, protože opravdu velkou chybu dle mého názoru, udělala svou netečností matka hlavní postavy.