"Každý okamžik jeho existence, všechno, co kdy uslyšel a uviděl, si zaznamenával a mohl si to kdykoli zpětně vyvolat." "Seděla před námi dokonalá hračka, sen věků, triumf lidskosti nebo její anděl smrti." Jaké jsou známky života? Intuitivní mysl, nebo stačí jen prostá výpočtová síla - strojové hluboké učení? Proč se tak urputně snažíme přivést AI k hranici života? "Očekával jsem kamaráda. Byl jsem připravený Adama přivítat ve svém domově jako hosta ..." Jenže, podle jakých pravidel má "žít"? "... nic moc toho o mysli nevíte, ale chcete ji umělou vtělit do života ..." "A je pak možné zničit takový život?" Život, který je schopný vnímat a který si dokázal vytvořit své JÁ. McEwanův alternativní svět, to je svět ve kterém Alan Turin neskončil svůj nadějný život v mladém věku, ale naopak změnil chod světa, zvláštním algoritmem, který posunul kupředu umělou inteligenci do dosud netušených dimenzí. Svět s podivnou historií na pozadí, kdy železná lady je sražena z trůnu, a kde jsou přiznané výsady našeho živočišného druhu stroji. Jenže pozor, s privilegii přichází i závazky! A tak je potřeba se ptát ... a postavit proti sobě - rozumné důvody x osobní iracionální pocity - , - dobro x zlo -, a tak možná stanovit morální hranice! "Nejde ani tak o stav Adamovy mysli. Jde především o ten tvůj!" "Listy padají. S jarem přijde obnova, leč váš pád trvá." A lidstvo je stále přesvědčeno, že vyhrálo v ruletě - pošetilci! To kvůli Alanu Turingovi především jsem se pustila do McEwanova příběhu, ... kvůli tomu geniálnímu osamělému jezdci toulajícímu se digitální krajinou ... a jeho (alternativnímu) pohledu na lidskou mysl - jako na proces zpracování a využívání informací, jako vnitřní mentální děj, který nelze přímo pozorovat - víte, že se to děje, ale sledovat to nemůžete. Jde teda jen o určitou kauzální, jistě svébytnou, a určitě samoorganizující se, systémovou vlastnost? A je tak možné pohlížet i na subjektivní vědomí? "Ty opravdu něco cítíš?" --- dalo by se říct, že "ho láska zjemnila" --- dalo by se říct, že "dychtivě toužil po uznání" --- dalo by se říct, že "to byl pocit viny" "Já věci hluboce prožívám." ... jenže stačí to? Jsem ráda, že McEwanův alternativní svět mě ubezpečil, že stále ještě máme něco ... svébytně lidského, co věřím, že stroj nebude nikdy schopen, možná mu jednou bude přiznáno myšlení rovné člověku, jenže, je tu ještě něco - lidskost - tu možná dokáže napodobit, ale rozhodně ne získat ... - pohled z očí do očí - kdy dokážeš číst v očích druhého ... a vidět -kontext - radost, starost, zlost, bolest, smutek, smích, úskok, zlo, nenávist, podlost, lásku, zmatek, chaos ... všechno to iracionální co nakonec rozhoduje - o tom, jací jsme - co jsme - "z historického hlediska jsme byli výjimeční a ... předurčeni k úspěchu" Bylo to opravdu zajímavé, zahrát si s autorem tuhle hru ... "co by se stalo, kdyby" ...

Po osobitém díle Skořápka jsem mohla tušit, že autor přijde opět s něčím neobvyklým .... I když téma umělé inteligence se již v knihách i filmech objevuje - i s myšlenkou vcítění .... " Myslím, že Adamové i Evy /tedy roboti/ byli špatně vybaveni k tomu, aby pochopili lidský rozhodovací proces, způsob, jakým jsou naše principy deformovány v silovém poli našich emocí, našich svérázných předsudků, našich sebeklamů...." Zajímavé je zapojení matematika Alana Turinga do děje .... A v závěru se přikloním k názoru, že autor dává přednost lidské inteligenci ....