Pořídili jsme si se Star-Lordem lístky do první řady, abychom se mohli dívat, jak zemřeš, Thanosy. Tak kdyby sis s tím mohl pospíšit! Tento svazek obsahuje sešity #18 - #23 a #26 - #27 Trošku mě mátla postava Draxe v prvním příběhu tohoto svazku. V příběhu #18. Při prvním pohledu totiž vypadá jako Hulk. Měl jsem s tím docela problém. Dokonce i ty tmavě fialový kalhoty jsou dost podobné Hulkovo trenkám. Je to hygienické? Citát: Jest-li tady nemůžu umřít, co se stane, když vyhladovím k smrti? Jo, jeden sešit lepší než druhý. Osobně se mi nejvíc líbil sešit #22 Celý se odehrává na kosmické lodi Strážců Galaxie. Honí tam Venom. Ale nejhezčí na tom všem jsou kresby. Hlavně věci, které se dostávají na povrch, když všude panuje chaos. Například, kde se na lodi Petera Quilla vzal pišišvor Yondy Udonty? Nebo v jednou záběru vidíme za kovovou bednou opřený štít Kapitána Ameriky. Tyhle detaily vám rozhodně zvednou náladu. Já jsem Venom! Malá ochutnávka: Nemohli jsme umřít. Jistě, mohli nám ublížit. Jasně, mohli nás zranit. Mohli jsme to tam všechno zakrvácet. Ale byl to boj na život a na smrt a my nemohli umřít. Bitva prostě pořád pokračovala. Trvalo to celé hodiny....... Příběh, respektive sešit #23 o Klyntarech – to je naprostá geniální kosmická bomba!!!! To nepřekoná ani Mar-vell s těma jeho glarkovinama. Perfektně propracovaná planeta symbiontů a to jejich myšlení – to je prostě v těchto příbězích, úplně jiná liga. Citát: Já jsem Groot!!!! Sešity číslo #24 a #25 zde nejsou. Asi jsem moc pozemští, abychom je zhlédli. A nebo je to úplně jinak. V každém případě končí příběh #23 a hned po něm je sešit #26. Ale neva, oni se časem ty dva díly někde vyklubou. Jinak je tento svazek plný dobrodružství, bitev, humoru, černého humoru, ironie, lásky a smrti. Jasně, dobrá, s tou smrtí tak trochu kecám. Kresba je vesměs perfektní. Tady tomu není co vyčítat a dostává to ode mě plný počet Galaktických hvězd. Pardón, tak jen pět hvězd. Ale dal bych klidně i deset, jenže ono to tady furt nejde. Citát: Já jsem Venom! Při čtení tohoto svazku jsem vybral patnáct citátů a poslouchal skupinu Arch Enemy. Jejich první tři CD. Hledejte, šmudlové, Wikipedie už nestávkuje a kde jsou citáty už víte taky. Citát: Propusť lesního boha a já tě ušetřím nesmírně násilného skonu!

Pecka!!!!!!!!!! Nekecám. Takže... Začátek byl rána do hrudníku. Co dělat Peter, když "zmizel" není flashback. Je to vyprávění Petera a možná proto to bylo prostě zajímavější. Je to plný hlubokejch (!) pocitů a zamyšlení. No, ono ti ani nejde. Tady se v minulosti moc mezi postavama nemluví. Není čas. Kluci rubou Thanose. Revengers rubou Thanose. Revengers rubou kluky. A Thanos? Ten rube všechny. A všude svítí ta debilní kostka! Úvod byl tedy luxusní. Vlastně jsem to během čtení četla třikrát. Text, kresba, potom text a kresba. Shit, chce se mi říct. Tohle bylo prostě žrádlo! Jestli jste byly trochu zklamaný z minulého dílu, protože vám nesedl, znovu se namlsáte. A Nova? Ten proslov? Bez komentáře. To si musíte přečíst. (Zpomal, holka, trochu naspídovaná, ne?) ("Já jsem Venom."...Groot) Druhá polovina knihy je možná ještě lepší. Flash potřebuje pomoct a všude kolem má mejdan jeho symbiont (trochu zavzpomínejte, pojistka od Tonyho konečně využita). Já jsem Venom... :D ("Ale nebudeme přece mlátit prcka bez nohou jenom proto, že z toho nemáme dobrý pocit.") Linka Venoma pro mě byla v tomhle díle nejsilnější. A historie Klyntarů. A on sám dostal větší prostor... A co vymysleli pro budoucnost Petera? Aj karamba... A Gamora? Aj ta krajta... Kresba dechberoucí. Hlavně z rakorversa. A potom na domovské planetě Klyntarů. Já nevěděla, kam koukat dřív. Oči mě přecházeli a přesně, "wow" a "ach". ("Tohle...je moje snoubenka."..."Tak jí zaplaťte a půjdeme."..."Ne, to je pozemský výraz. Znamená to, že se budeme brát.")