Celé kouzlo Scotta Pilgrima pro mě spočívá v klukovsky ulítlé atmosféře, kde je možné naprosto všechno. Jako kdybyste se s příchodem dospělosti nemuseli loučit se svou sbírku angličáků, nebo se začít stydět za album narvané kartičkama hokejových hráčů. Povinnosti? Jistě. Zodpovědnost? Ano. Zábava? Forever! Tohle je zkrátka za hranicí příčetnosti, přitom je to ale až děsivě srozumitelné. Bryan Lee O’Malley navíc exceluje v mimice, kdy postavy beze slov reagují na něco, co řekl někdo jiný, takže prakticky neexistuje možnost, že byste se v průběhu čtení nesmáli. Tentokrát se hlavní dějová linka příliš nepohne a pravdou je, že souboj s ďábelskou ex je maličko odbytý, ovšem geniální je to jinak stále stejně. Především hlody o tom, co si chlapci představují, že asi dvě holky dělají, když jsou spolu samy. Scottův život se každopádně začíná od základů měnit, našel si práci, stěhuje se k Ramoně… až by jeden řekl, že to na chudáka bude trochu hodně. Nebo že by už byl připravený na skutečný vztah?

Zatím nejlepší díl, co jsem o flákači Scottu Pilgrimovi četl. Tento díl mě sedl, jelikož se děj konečně posouvá dopředu, dostáváme nějaké odpovědi, vrací se starší postavy a celé je to vtipné a krásně vygradované. Funguje romantika, vtipy, akce a samotná kresba je hodně super. O’Malley předvádí perfektní práci a já jsem za to velmi rád. PS: Největší facka čtenářovi přiletí hned na prvních stránkách, které jsou barevné, a krásně dokazují jak moc by byl komiks lepší, kdyby byl barevný.