Máte čtyřicet sedm nových zpráv. Odfiltruj všechny, co se týkají mezigalaktických soudních poplatků. Máte dvě nové zprávy. Fajn, přehraj je, Tento svazek obsahuje příběhy #7 - #11. o cestách mluvícího mývala Rocketa a mluvícího stromu Groota. Je to o penězích a dluzích. A ještě jedna zajímavost. Mývalí fakt číslo 842: Mývalové obvykle žijí v mokřinách. Mají rádi bažinaté prostředí středních teplot. Věděli jste, že Vesmír nejsou žádné mokřiny? Možná proto je Rocket pořád tak nasranej. Citát: Říkal jsem ti....že nejsem....mýval!!!!! Jedna informace mě v tomto svazku potěšila. Vše se odehrává po incidentu s Thanosem. Svět pokračuje, tak jako vždy. Jenže ho ohrožuje další monstrum. A to je další zajímavá věc. Ale víc ne, by to byl spoiler. Co je však strašnější je kresba příběhů. Já ty přechody moc nemusím a chvilku mi trvá, než si zvyknu na jinou kresbu. Tady se to má tak, že díly #7 - #8 kreslí Filip Andrade a #9 - #11 zase Jake Parker. A ta Parkerova kresba je horší. Sice ne tolik, ale je. DIALOG: GROOT: Já jsem Groot! ROCKET: Můj Bože! Já to chápu, jsi na mě naštvaný, ale potřebovali jsme oheň. GROOT: Já jsem Groot! ROCKET: A ty jsi jediné dřevo, co tady máme. Kam zmizela ochota obětovat se pro tým? GROOT: Já jsem Groot! ROCKET: Co? Já se obětuju pro tým v jednom kuse! GROOT: Já jsem Groot!! ROCKET: Ale za pár dní ti to zase doroste, že jo? Ovšem scénáře ke všem příběhům (a v tomto svazku se jedná o tři plnohodnotná dobrodružství), jsou povedené. Je tu spousty akce, vtipu, lásky a zrady. A ještě něco Já jsem Groot!! Ano, ano, přesně o tohle tu jde. Doufám, že neumíte Grootsky, protože jsem vyzradil důležitou věc. Ups. Jo a ještě jedna věc, která mě tak trochu v těchto příbězích štve. Místo Alternativních obálek a náčrtů mohl být klidně ještě jeden příběh. Při čtení těchto příběhů jsem poslouchal skupinu Accept a jejich studiová alba Balls to the Wall a Metal Heart. Vybral jsem deset citátů a vložil je do profilu scénáristy Skottie Younga. Citát: Já jsem Groot!

("Já jsem Groot!"..."Můj bože!...Já to chápu, jsi na mě naštvaný, ale potřebovali jsme oheň...a ty jsi jediné dřevo, které máme. Kam zmizela ochota obětovat se pro tým?") První příběh se záchranou Groota byl nádherný. Jako teda, jde se z bodu A do bodu B pro lék, takže po scénáristické stránce není zase co vymyslet (kromě stále víc způsobů, kterými leze Rocket na nervy), ale vizuál byl epic. Takhle si to představuju! Umění. Kdo četl ví, co myslím. Sníh se dá nakreslit zajímavými způsoby... (Zdá se to jenom mě nebo je těch narážek na Buffy v éteru poslední dobou víc než dřív?) Vsuvka jiným příběhem a změnou kreslíře, takže ne už tak vizuálně uspokojivé, ale dobré (jako v prvním díle). Dál se posuneme nejen v knize, ale taky v čase. Chlapci nám zestárli a Groot potřebuje zase zachránit. Ale tentokrát to bude stát úsilí (nebo spíš hodně lahví), aby do toho Rocket šel. Nebo je to všechno všechno úplně jinak? Upřímně, pointa mě dostala, protože jsem nechápala onen časový skok... Zbytek příběhu a děje byl opět božánkový. Tahle série se povedla (má jenom dva díly). Získá Rocket Knihu Půlsvěta? Obslouží Groota v baru? A bude to hlavně děsná psina? Odpověď v knize...