Kápnětě božskou. Máte strach, že vám neuvěřím? Ne. Mám strach, že mi uvěříte. Tim Lebbon napsal několik knih na téma Predátor vs. Vetřelec a protože příběhy byly velmi povedené, byl jsem strašně zvědav na jeho nový počin. Příběh s tajemným náhledem do jiného světa není klasické sci-fi a nejsou tam Vetřelci ani Predátoři. Spíše bych to zařadil do světa fantasy a pohádek. Vystupují zde tvorové, narození na naší planetě, tvorové, jenž vstoupily kdysi dávno do říše mýtů a pohádek. Vše je pak trochu smícháno s detektivním příběhem. Výsledný mix pak dává čtenářům celkem slušný, napínavý a dobrodružný příběh, kde nechybí láska a kde teče celkem hodně krve. Citát: Tajný svět, do kterého vstoupila, tancoval na jinou písničku. Dobrodružství je lehce rozděleno do tří částí. Na střídačku sledujeme linii Vince, muže, lovce relikvií, který se při jedné výpravě záhadně ztratí, druhá linie je příběhem jeho přítelkyně Angeli, která detektivními prostředky svého přítele hledá. Třetí linii nalezneme až ve druhé části příběhu. Vše se tam spojí a čtenář sleduje krvavou výpravu za pomstou. Celkem slušně napsané, ale některé výhrady bych tu našel. Ten svět mi zpočátku moc neseděl, byl takový divný. Nechci spoileřit a tak to nebudu rozvádět. Naštěstí se to záhy zvrtne a začne téci krev. Příběh se tak stává směsí fantasy a hororu. Malá ochutnávka: Auta rachotila po silnici, klaksony troubily na křižovatkách. Pes nebo nějaké jiné zvíře vylo na zapadající slunce. V dálce kvílela siréna. Londýn nikdy nespí, ale teď zvolna klouzal ode dne k noci...... Konec byl lehce prodlužovaný a posledních pár stránek i nudnějších. Bylo to však nutné k překlenutí příběhu, který má údajně mít dvě další pokračování. Postavy zde vystupující, jak kladné tak záporné jsou zajímavé a některé strašidelné. V tom všem mixu postav a jejich povah se ani nedá později rozeznat, kdo je kladný a kdo záporák. Během příběhu se jejich chování mění a někdy i dosti překvapivě. Relikvie je dobře napsaný příběh a opět hodně záleží na čtenáři, nakolik tento svět bude vnímat a jak se s ním ztotožní. Citát: Někdo právě přešel po mém hrobě. Zajímavý je také fakt, že i když má kniha 360 stran, vybral jsem pouhopouhé čtyři citáty. Možná to svědčí o tom, že se pan spisovatel soustředil spíš na příběh jako celek a nevkládal do něj zbytečná moudra. Asi tím nechtěl rozptylovat své čtenáře a spíše chtěl napsat syrový příběh z Londýna. Není to na pět hvězd, ale čtyři tomu sluší a krásných 80% je přijatelných. Pravděpodobně a pokud vyjdou u nás další příběhy z tohoto cyklu, si příběh přečtu znovu.

Za mě špatný výběr knihy ,nechala jsem se nalákat anotací i obálkou -ale tento žánr není můj šálek kávy.