Těžko hodnotit dialog dvou lidí. K přečtení mě inspirovala inscenace Slováckého divadla. Myslela že knížka na mě bude mít podobný účinek, ale bohužel. Ale do divadla si na to určitě zajděte

Čtenář se po dočtení knihy musí nutně tázat: Co motivovalo Fedora Gála, aby korespondenci vydal knižně (kdybych byl antisemita, řeknu, že zisk)? Proč se Gál vůbec nepokusil bojovat na Matějově půlce hřiště a proč nechal řadu čtenářsky zajímavých témat, která Matěj nadhodil, bez odezvy? A konečně: proč Gál nepolemizoval s očividnými rozpory, které se v Matějových e-mailech objevily? Zajímavý je například kontrast sociálně spravedlivé společnosti, po které volá Matěj a vyhroceného individualismu, jímž by podle něj měl disponovat správný nacionální socialista. Mohou si být lidé zároveň rovni a zároveň fungovat ve společnosti založené na soupeření? Pozoruhodný je rovněž Matějův soucit s chudými Romy, kteří jsou podle něj obětí systému, což mu zároveň nebrání být součástí hnutí, které romské etnikum programově nenávidí. A do třetice – každému čtenáři musí vrtat hlavou, jak by intelektuál a knihomol Matěj přežil ve společnosti založené na kultu síly, která by intelektuály již apriorně považovala za potenciální hrozbu. Dojem z knihy je tedy rozpačitý; defenziva Fedora Gála byla buď programová a měla být prostředkem k prolomení bariér, anebo se zkrátka ukázalo, že liberální utopii čtvrt století po listopadovém převratu již neobhájí ani její hlavní protagonisté.