Je to kniha, která vyžaduje soustředění a asi i nějakou životní zkušenost, protože poměrně přesně odráží takový ten pocit "jak se to stalo, že je mi najednou padesát, a jsem nebo nejsem jiná než ve dvaceti?" Postavy doprovázíme po určité úseky života, pak je opustíme a potkáme je po letech, přičemž o spoustě událostí se dozvíme jen okrajově. Přesto mají postavy logický vývoj. Podobné to je i s místy, vracíme se stále na ta samá, ale nic není stejné... Je to nesentimentální, místy tvrdé a mně se to moc líbilo, i když to asi opravdu není kniha pro každého.

Pomalý nástup, ale po něm nastává krásná jízda plná neromantizovaných pohledů do krajiny i těžkého života v odlehlém kraji severního Švédska. Nastínění problémů Sámů, jejich vykořenění z navyklého způsobu života, ztracenost a nepochopenost i nepochopitelnost z hlediska místních obyvatel je podána bez pozlátek a s velkou znalostí lidských povah i vesnických podmínek. Čtení je to těžké, melancholické a velmi naplňující.